„Lidí, kteří si přijdou vypůjčit knihu je určitě méně než dříve. Návštěvníků ale máme víc. Může za to internet, na který sem chodí uživatelé, kteří jej nemají doma,“ vysvětluje vedoucí Knihovny města Plzně na Doubravce Lenka Kortoušová. Přilákat se prý snaží hlavně malé čtenáře na nejrůznější zábavné akce jako je oslava Halloweenu, pasování prvňáčků na rytíře, přespání v knihovně a podobně. „Myslím, že se nám to daří. Děti také patří mezi největší skupinu našich návštěvníků,“ uvádí Kortoušová. Pravidelně chodí i senioři. „Nejčtenější jsou rozhodně bestselery, milostné romány a detektivky,“ prozrazuje knihovnice a dodává, že lidí středního věku je prý mezi čtěnáři málo.

Knihovna města Plzně ve Smetanově ulici má ale zcela odlišné zkušenosti. „Lidé ve středním věku zde tvoří nejpočetnější skupinu čtenářů. Je to zřejmě tím, že pracují v centru města, hodně codí kolem oběda,“ vysvětluje knihovnice Jana Hladíková. nyní, začátkem školního a akademického roku počet návštěvníků knihovny značně stoupl. „Ti většinou potřebují studijní materiály. Jinak mezi čtenáři hodně frčí romány pro ženy,“ prozrazuje Hladíková. I zde přibývá stále více uživatelů internetu.

„Myslím a taky doufám, že internet knížku nikdy nenahradí, ale je pravda, že i když čtu ráda, do knihovny už nechodím,“ přiznává dvaatřicetiletá Kateřina z Plzně. Naposledy byla v knihovně, když chodila na střední školu. „Když chci nějakou knížku, koupím si ji,“ dodává.

Držet knihu v ruce je jiné než kliknout myší

Jak vypadá současná situace návštěvnosti Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje jsme se zeptali její ředitelky Ivanky Horákové.

Zaznamenali jste úbytek čtenářů co se týká fyzické návštěvnosti? O kolik?
Fyzická návštěvnost klesá, protože čtenáři si své požadavky mohou vyřídit předem e–mailem jdou do knihovny již jen pro skutečnou výpůjčku nebo čerpají objednané služby.

Stoupl tedy počet virtuálních návštěvníků. Jaká skupina mezi ně patří?
Virtuální návštěvnost, tedy čerpání služeb nebo informací prostřednictvím e–mailu, stoupla v posledním roce několika násobně. Dnes evidujeme od počátku roku přes 160 tisíc kontaktů a požadavků takto realizovaných. nejvíce tyto služby čerpají studenti, kteří mají přístupný internet i na školách, zejména na ZČU.

Jaký je tedy konečný výsledek , vede fyzická nebo virtuální návštěvnost?
Předpokládáme, že letos bude návštěvnost fyzická a virtuální v poměru 50:50.

Kdo tvoří největší skupinu návštěvníků knihovny, kolik procent všech návštěvníků tvoří?
Největší skupinu naší čtenářské základny tvoří studující všech typů středních a vysokých škol, přibližně je to 65 procent všech návštěvníků.

Snažíte se nalákat nové čtenáře, jakým způsobem?
Knihovna pořádá řadu aktivit , školení, přednášek, autorského čtení a výstav. Na návštěvnost si nemůžeme stěžovat a kontaktují nás ve velké míře také zatím neregistrovaní návštěvníci, je i řada exkurzí.

Myslíte si, že četba je u nás stále oblíbená, nebo se stáváme kvůli televizi a internetu spíše pasivními příjemci?
Otázka četby je momentálně hodně diskutovaná. Nedávná pražská konference o Čtenářství konstatovala značný podíl pasivního příjmu informací a skutečnost, že již neumíme číst – ponořit se do četby. Osobně si myslím, že čtenářství je proces, který se musíme učit a jeho základ je zcela nepochybně v rodině a ve škole. Odvisí to od charakteru člověka, jeho potřeba návyků. Internet je jistě vynikající zdroj informací, ale s četbou jako takovou nemá téměř nic společného. podle zájmu o beletrii u nás v knihovně, což pro náš typ knihovny není charakteristický zdroj, myslím není čtenářství ohroženo. Lidé prostě v různých etapách života čtou či nečtou a mnozí se k četbě třeba ve starším věku vracejí. A kromě jiného, kniha je i umělecký a výtvarný pojem, a držet knihu v ruce je zcela odlišné, nežli kliknout myší.