Nejpodstatnější novinkou je navýšení kapacity z původních 5 300 metrů polic na současných 27 000. „Počítáme, že by nám měl úložný prostor vystačit na dalších 30 let,“ odhaduje ředitel knihovny Daniel Bechný.

Nová budova má čtyři nadzemní podlaží. Kromě úložných prostor je tu také sklad, archiv, studovna, technické zázemí a strojovna hasicího zařízení. Právě hasicí zařízení je podle Bechného unikátní. „V přízemí jsou bomby s inertním plynem, který se v případě požáru vypustí a oheň zadusí. Nedojde tak k žádnému poškození či namočení knih,“ vysvětluje.

Každému ze tří pater s velkými depozitáři také náleží jedna jednotka klimatizace, která uvnitř udržuje vhodné podmínky pro uskladněné dokumenty. Jednotky je možné postupně spouštět podle zaplnění depozitáře.

Samotnou budovu navrhl architekt Daniel Němeček. Ten čerpal inspiraci v románu Umberta Eca Jméno růže. „V románu jsou knihy uschovány ve stavbě připomínající hrad. A protože se jedná o stavbu pro plzeňský region, rozhodli jsme se pracovat s podobou hradu Radyně,“ objasňuje Němeček vývoj návrhu. Výslednou podobu depozitáře se dvěma věžemi označuje za dvojitou Radyni. „Také jsme se snažili zachovat tvar původní budovy a do té jakoby hrad zasadit,“ doplňuje Němeček.

Do depozitáře jsou ukládána regionální periodika, monografie či beletrie. „Jsou tady především dokumenty, jejichž uchování nám nařizuje zákon. Nenašli bychom tu nic vzácného ani historického,“ vysvětluje Daniel Bechný.

Celá rekonstrukce stála přibližně 107 milionů korun. Více než 40 miliony přispěl Plzeňský kraj spolu s knihovnou. Další finance pocházely z Evropského fondu pro regionální rozvoj. „Nový depozitář poskytuje knihovně více možností nejen v uschování, ale také v uspořádání. Pro celou knihovnu je to posun do 21. století,“ zhodnotil investici hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták.