„Je to úmorná práce. Ve fondu máme knihy sahající do 16. století, přes osvícenectví až po ty nejmodernější z období po druhé světové válce. Máme zde i atlasy a herbáře," upozornil kastelán Kozlu Karel Bobek s tím, že spousta knih je bohatě ilustrovaných.

Podle něj se nejprve začaly skenovat knihy bez ohledu na stáří, které vybral metodik zámeckých knihoven Národního muzea. „Šlo o sto nejkvalitnějších či nejcennějších titulů. Nyní už postupujeme podle stáří jednotlivých svazků," řekl Bobek.

Digitalizací zámecká knihovna zatím získala 15 tisíc gigabajtů. Data budou převedena do Národní digitální knihovny, což je projekt Národní knihovny České republiky, a prostřednictvím systému Europeana se dostanou do kulturní databáze a k veřejnosti. Kdy to bude, není zatím jasné.

„Objem dat nám dělá starosti. Na jedné straně, vyvstává otázka, jak ho archivovat a chránit před ztrátou, a na straně druhé, jak ho zveřejňovat. Národní digitální knihovna totiž zatím nefunguje tak, aby byla schopna akceptovat naše data," konstatoval kastelán Bobek.

Zámecká knihovna proto dává data z digitalizace na centrální server Kozlu, kde se nachází i evidence mobiliáře.

Převést knihovnu do digitální podoby se na Kozlu rozhodli kvůli kvalitní evidenci, která je předpokladem efektivní správy majetku. „Už v 90. letech jsme vytvořili evidenci knihovny prostřednictvím fotografií, kdy se nasnímal přebal titulní strany a významné grafické věci z dané knihy," připomněl Bobek.

Zámek investoval do digitalizace peníze určené na vědu a výzkum. Například scaner vyšel na 450 tisíc korun. Na digitalizaci se podílejí i vyškolené zámecké průvodkyně. „Národní památkový ústav funguje jako plnohodnotná vědecko–výzkumná instituce. Představa lidí, že památkový ústav je jen o hradech a zámcích, je mylná," tvrdil šéf Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec.

Zámek Kozel využívá moderní technologie každý den. Softwarový systém Dominet monitoruje stav klimatu v místnostech, spotřebu energie či docházkový a obchůzkový systém.