Ty podle pověsti vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu umlkají a odlétají do Říma pro požehnání od svatého otce. Někdy se také tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček. Řehtání ustává v sobotu, kdy se po modlitbě Gloria zvony vracejí z Říma, aby zvěstovaly zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

V Postřekově na Domažlicku se tahle tradice stále udržuje a klepáčů po obci chodí hned několik skupin. „Letos nás chodí přes dvacet a jsme rozdělení na tři party. Každá má na starosti určitou část obce.“ vysvětluje kápo té nejpočetnější Vojtěch Pittr. Kápem se stává nejstarší chlapec ve skupině a může jím být až do svých patnácti let. Pak pozici předá dalšímu mladšímu chlapci. „Část kluků se účastní pravidelně, já třeba chodím už od dětství a se spoustou kluků se tady potkávám už od doby, co jsem byl malý,“ doplňuje Vojta.

Zdroj: Vaiz Zdeněk

Na Zelený čtvrtek chodili klepáči Postřekovem ve dvanáct a v šest večer, na Velký pátek vyjdou hned čtyřikrát v šest, ve dvanáct, ve tři odpoledne a v šest večer a na Bílou sobotu zakončí klepání pochůzkou v šest ráno.

Na konci se v partě rozdělí odměny, které klepáči obdrželi jako dary za všechny dny. O darech vede každý kápo pečlivou evidenci. Odměny se rozdělují podle počtu pochůzek, které každý chlapec vykoná a zohledňuje se také věk klepáče.

Zdroj: Vaiz Zdeněk