Pokolikáté již ve Stodu vystavujete?
Jezdím sem nějakých 10 nebo 12 let. Loni jsem se kvůli nemoci nezúčastnil, ale jinak se snažím jezdit pravidelně.

Jakými modely se zabýváte?
Nedělám klasické plastikové modely, ale vše si stavím sám. Mám kamaráda v Praze, který mi pošle plánek, a podle toho já poté stavím z různých zbytků, z plastu nebo z cigaretových papírků vlastní modely, a to včetně motorů nebo vrtulí. Zabývám se jen ale modely do roku 1914, takže stavím vyloženě průkopnická letadla a vrtulníky, z nich většina se nikdy nedostala do vzduchu.

Co vás vedlo k rozhodnutí, že si budete modely stavět sám?
Jít do obchodu a koupit si za pár set korun stavebnici, kterou slepím, postavím a nastříkám, mě neuspokojuje. Co mě ale na té práci baví nejvíce, jsou výplety. Jediné, co si sám kupuji, jsou pletená kola, která bych sám nikdy nedělal.

Jak moc je těžké o strojích, které nikdy nelétaly, dohledat potřebné informace?
Vše musím vyhledávat na internetu, protože v modelářských časopisech se tomu nikdo nevěnuje. Mám například jeden model, ke kterému existují na internetu pouze dvě fotky.

Považujete nějaký ze svých modelů za svůj neoblíbenější?
To se rozhodně nedá takto říct. Když začnu model vyrábět, tak mě to baví. Za čtrnáct dní už jsem z toho ale otrávený. Když mám třeba na stole vrtulník, u kterého musím plést 24 vrtulí, tak už to taková zábava není.

Máte modely uschované doma nebo je nabízíte k prodeji?
Vše mám doma. Nejraději bych už ale některé z nich udal do nějakého muzea, aby se mi doma trochu uvolnilo místo. Problém je ale v tom, že nevím, do jakého muzea je dát, jelikož bych chtěl, aby se mi to celé nějak zúročilo. Jediné muzeum, které na tom je hodně finančně dobře, je muzeum v Mnichově, tam zase zatím nemám žádné kontakty.