Rakovina! Nemoc, jejíž název lidi děsí, zabíjí v Plzeňském kraji častěji než kdekoliv jinde v republice. Potvrzují to výsledky nejnovějšího průzkumu Fakultní nemocnice v Plzni. „Prognózu následujících deseti let ani nebudu sdělovat, protože pak si raději ani nebudete plánovat dovolenou na příští rok,“ okomentoval ve středu smutný fakt primář onkologického a radioterapeutického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Jindřich Fínek.

Plzeňská onkologie se stará o 300 tisíc lidí, kteří někdy onemocněli rakovinou. Každý rok počet nově nemocných o dvě procenta stoupne. Čísla jsou to děsivá i ve srovnání s republikovým průměrem. Česko je přitom samo o sobě na špici světových tabulek. Proč je právě v našem kraji případů rakoviny tolik, nemají lékaři tušení.

„Kromě čtyř diagnóz vedeme a máme největší počet nemocných z celé republiky. Čísla to jsou alarmující. Když je republikový průměr 82 nových nemocných s rakovinou tlustého střeva na sto tisíc obyvatel a my jich máme 102, svědčí to o tom, že to není žádná statistická chyba. Prostě se tady něco děje a my nevíme co,“ říká Fínek.

Pomohou přístroje?

Děsivou prognózu může zmírnit jen fakt, že se v Plzni staví Komplexní onkologické centrum a že fakultní nemocnice získala peníze na jeho přístrojové vybavení. „Celý projekt je možný díky významné dotaci z Evropské unie, která poskytne částku ve výši 82 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví doplatí 15 procent do zbývající celkové sumy, která činí 92,5 milionu korun,“ objasnila ředitelka nemocnice Jaroslava Kunová. Modernizací celkem osmi přístrojů se zlepší a zpřesní především diagnostika nádorových onemocnění, ale také následná péče o pacienty s rakovinou.

V témže programu získala nemocnice stejnou částku i pro plzeňské traumacentrum. „Zde by měly přístroje zlepšit podmínky při zajištění a monitorování životních funkcí pacientů při transportu, resuscitaci a intenzivní péči a zvýšit kvalitu a počet zobrazovacích diagnostických technologií,“ vysvětluje koordinátor traumacentra Jiří Klečka. Přístroje nemocnice dostane postupně do konce roku, stejně jako nová onkologie.

Levné paštiky a škodlivé paneláky

Lékaři nedokáží přesně říct, co vysoké počty Západočechů postižených rakovinou způsobuje ani jak se proti zákeřné nemoci bránit. Jednou z obecných příčin ale určitě bude nekvalitní strava. „Kritériem stravy totiž dnes není její kvalita, ale cena. Obyvatelé si kupují různé paštiky, které jsou pod výrobní cenou, a pak se diví, že mají nádory,“ vyslovuje jednu z možných příčin častých onkologických onemocnění primář.

Životní styl je podle něj jeden z hlavních důvodů. Dodává, že dnes se vše svaluje na kouření, které je sice rizikovým faktorem pro všechny druhy nádorů, ale styl života a strava je mnohem důležitější. „Němci jsou největší konzumenti klobás na světě, v současné době se polévají na October festu pivem, ale mezitím jedí zdravě. Jaká je spotřeba zeleniny v Itálii a jaká tady? Zajděte se podívat do naší jídelny ve FN, tam najdete zeleninu jen jako přílohu v podobě nakrouhaného zelí, ne že si dáte normální salát,“ kritizuje špatné stravovací návyky Fínek.

Dává prostor i dalším úvahám. „Může to být voda, kterou pijeme, může to být radon, může to být naprosto všechno. Paneláky, ve kterých žijeme, protože vůbec nevíme, s čím se ten beton před 40 nebo 50 lety míchal. Vždyť to byly nějaké strusky, které byly z vysokých pecí, víme, že nejsou radioaktivní? Nevíme,“ odpovídá si lékař.

Kromě toho, že nádorových onemocnění pořád přibývá, jsou mezi nemocnými i stále mladší lidé. „Všichni nemocní s nádorem žaludku byli dříve starší sedmdesáti let, dnes není překvapením, že s tím přijde 28letý pacient. Je to záležitost posledních deseti let,“ uvádí lékařka onkologie Milena Rušanová. Průměrný věk onkologicky nemocných se tak neustále snižuje.

O zdraví je třeba se starat

„Velký počet nádorů není tak špatné číslo, protože svého nádoru se v první řadě musíte dožít. Když budete sledovat počet těchto onemocnění v Angole, kde půlka lidí zemře na infekce, nebudou mít žádné nádory. Když zde funguje kardiovaskulární program a traumatologie, tak se také lidé dožívají vyššího věku a tím i nádorů. Na druhou stranu jsou nyní ohroženy stále mladší a mladší ročníky,“ říká Fínek.

Snižuje se počet nádorových onemocnění děložního hrdla, ale ve srovnání s Německem nebo Finskem jsme na tom stále velice špatně. „Přitom je to jediný nádor, kterému lze předejít. Jenže když u nás pacientky s pokročilým onemocněním na otázku, kdy byly naposledy u gynekologa, běžně odpovídají po porodu, nevím nebo před deseti lety, tak co s tím jde pak dělat,“ ptá se primář. K lékaři přitom přicházejí ženy, které neobléknou šaty kvůli břišní dutině zvětšené nádorem.

„O své zdraví se musí každý především starat,“ dodává Fínek. Lékaři vkládají naději do současných preventivních programů a očkování. „Je to jedna z nejlepších investic, do kterých můžete své peníze vložit. Částka deset tisíc korun za vakcinaci proti rakovině děložního hrdla není vysoká. Deset tisíc vás stojí placatá televize, kterou máte doma. ,“ míní lékař.