Na jakém principu pracuje termokamera:
Infračervená nebo též termovizní kamera umožňuje zobrazit infračervené záření tělesa tak, aby jej bylo možné vidět. Jedná se o multifunkční přístroj pro měření teploty a vlhkosti vzduchu a koncentrace CO2. Slouží pro zjišťování příčin problémů v budovách s úniky tepla, zvýšenou vlhkostí, rosením oken a tvorbou plísní.

Největší rozdíl je vidět u zatepleného a nezatepleného paneláku. Jak už napovídá název, u nezatepleného je opravdu markantní únik tepla, což lidé poznají hlavně na faktuře za topení. Teplo obecně nejvíce uniká ze starých domů, ovšem, a bohužel není to výjimkou, i z novostaveb.

„Setkávám se s tím poměrně často. Snímal jsem například dům z roku 2005, u kterého by člověk čekal, že bude energeticky úsporný, a bylo to naopak. Objekt jsme měřili v minus patnácti stupních zvenku i zevnitř. A tam jsme zjistili, že u rámu okna je minus deset stupňů, což je strašné," uvedl Václav Šváb z plzeňského informačního centra Envic, které měření termokamerou provádí.

Podle Švába se jedná o častý problém. „Firmy chtějí ušetřit, takže dům osadí špatnými okny nebo špatně udělají izolaci. Ta okna zvenku i zevnitř vypadají pěkně, ale nefungují. Jsou tam například díry nebo jsou ta okna zkřívaná. A termokamera tohle odhalí. Majitelé bytů nebo domů se poté nestačí divit, když ty snímky vidí," vysvětlil Šváb.

Na snímcích z termokamery, které Deník společně s Václavem Švábem pořídil, je krásně vidět, kde je únik tepla největší. Čím více svítí oranžová, tím více místem proudí teplý vzduch. Velice překvapivý je snímek budovy Střední zdravotnické školy na Karlovarské třídě, kde před pěti lety vyměnili okna. Únik tepla je tam i přesto značný. „My jsme měnili okna ve třech etapách, v roce 2007, 2008 a 2010. Tohle je zajímavý podnět a určitě se tím budeme zabývat," sdělil Deníku zástupce ředitelky školy Milan Štěpánek.

Do oranžova se na termo-snímku pěkně zabarvila i radnice na Slovanech, která je stará patnáct let, a dokonce je nositelkou titulu Stavba roku. S nějakým únikem tepla se zde počítá, protože plášť tvoří z velké části sklo. „Na snímku ale vidíme, že mezi okenním rámem a zdí uniká teplo více. Může to být například špatně udělaná izolace," řekl Šváb. Podle starosty Slovan Lumíra Aschenbrennera má však stavba důkladný energetický audit. „Přesto se tím určitě budeme zabývat," řekl.

Václav Šváb: Problematické jsou novostavby

Kdy je měření na místě?
Měření je nejlepší na nějaké poruchy. Když mají například lidé pocit, že nějaký kout v domě nebo bytě je studený nebo že od oken fouká.
Co se týče oken, setkal jsem se s tím, že okna jsou v dnešní době opravdu zásadním problémem. Nová mají mnohdy stejné vlastnosti jako stará dřevěná okna. Jsou v nich díry a jsou různě zkřívaná. Termokamerou tohle dobře odhalíme. Na snímcích je vidět také to, když jsou okna špatně posazená nebo izolovaná a netěsní.
Mohou se na nás také obrátit lidé, kteří mají problém s plísněmi.

S jakými problémy se často setkáváte?
Problémy bohužel často bývají u novostabeb. U těch se čeká, že jsou dobře zateplené a že mají kvalitní okna. A ne vždy tomu tak je. Firmy chtějí ušetřit, a když to řeknu lidově, tu práci prostě odfláknou.

Kdy je vhodné měřit?
Když je venku pět a méně stupňů.

U kterých objektů jsou úniky tepla největší?
Jsou to logicky staré objekty. Nejvíce ty z 50. a 60. let, kdy se stavělo z plných cihel nebo bylo kamenné zdivo.