„Celý den jsem lyžovala na maximum, protože jsem měla hlídání pro Toníčka, takže jsem se toho snažila využít. Večer mě pak začala bolet pravá ruka. Myslela jsem si, že jsem si namohla prsní sval od hůlek. Ve sprše jsem si místo prohmatala a našla nahoře na prsu divné tvrdé místo. Něco, jako když vás v létě štípne komár a místo oteče,“ vzpomíná paní Kateřina s tím, že okamžitě měla špatné tušení.

Po návratu z dovolené se ihned objednala na vyšetření, které však nic konkrétního nepotvrdilo. Lékaři jí pak nabídli dvě možnosti. Buď dané místo půl roku pozorovat a následně přijít na další vyšetření, nebo absolvovat biopsii, tedy odběr vzorku tkáně k detailnějšímu prozkoumání. Paní Kateřina neváhala a už o týden později odběr podstoupila. Histologický rozbor bohužel potvrdil onkologické onemocnění, rakovinu prsu. „Přitom jsem žádné příznaky nemoci neměla. Naopak, celý leden jsem proběhala, uběhla jsem klidně denně 20 km, nic mě nebolelo. Měla jsem pocit, že žiju zlý sen, že to musí být omyl. Jako aktivnímu sportovci, zdravě se stravujícímu, se mi přece něco takového nemůže stát,“ popisuje své první pocity.

Malý Alex z Plzeňska, který se potýká s řadou zdravotních problémů, se svými blízkými.
První záchvat vše změnil, vývoj se pozastavil. Teď už Saša chodí s chodítkem

Během minuty se tak její život, který se točil kolem dvou synů, manžela Martina a příprav na závěrečné absolventské zkoušky z oboru předškolní a mimoškolní pedagogiky, změnil. „Na onkologii mě přijali koncem února a paní doktorka mi oznámila, že první chemoterapii začnu 8. března. Řekla mi, že jiná cesta pro mě není. Vylezla jsem z ordinace s plnou náručí papírů a vlastně nevěděla, co dřív – objednané CT, genetika, vyšetření srdce… Jak jsem nikdy lékaře nepotřebovala, tak jsem měla pocit, že teď snad budu do nemocnice dojíždět každý den,“ vzpomíná mladá žena na psychicky náročné chvíle.

V současné době je paní Kateřina v aktivní léčbě a podstupuje chemoterapii, kterou má naplánovánu do poloviny srpna. Poté podstoupí operaci prsu a nejspíše také ozařování. Následovat bude několikaletá hormonální léčba. „Začátek byl velmi těžký, věřím ale, že každá nemoc přináší poselství. Nemoc není konec světa. Je to informace, způsob, jakým s námi naše tělo komunikuje. Ukazuje nám, že už nemůžeme jít po té stejné cestě co doposud. Věřím, že mě lékaři nemoci zbaví, onkologie je u nás na vysoké úrovni, mým úkolem je vše zpracovat po psychické stránce. Zůstat pozitivní a věřit,“ říká.

Ilustrační foto
Léčba je jen část cesty z pekla, říká bývalá alkoholička. Nepije už patnáct let

Paní Kateřina se svými blízkými patří mezi ty, jimž pomáhá nadace Dobrý anděl. Ta podporuje pravidelnými finančními příspěvky rodiny s dětmi, kde se dítě, maminka nebo tatínek potýkají s vážným onemocněním. „Mám skvělého manžela a dva báječné syny. Ten mladší příliš nechápe, co se děje. Ani si nevšiml, že jsem přišla o vlasy. Nedávno mi vehnal slzy do očí, když na mě koukal a pak řekl: 'Mami, ty jsi jako princezna.' Ten starší se o mě zase krásně stará, když mi není dobře. Uvaří mi čaj, ohřeje jídlo, je velmi ohleduplný. A teď k nim přibyli i Dobří andělé. Těm jsem také velmi vděčná. Být Dobrým andělem má opravdu smysl. Přijde mi, že děkovat je málo, proto věřím, že až se dostanu zpět do plného pracovního nasazení, budu se i já moci stát Dobrým andělem a pomoci tak těm, co to nejvíce potřebují. Opravdu jsem upřímně z podpory Dobrých andělů dojata k slzám,“ přiznává paní Kateřina.

Ta i přes boj s nemocí nevzdává snahu dokončit studium, kde má za sebou zdárně již šest semestrů. „Po sdělení diagnózy bylo těžší přinutit se k práci, ale přesto jsem nic nevzdala a rozhodla se školu dokončit, neodložit. Věřím, že závěrečné zkoušky zvládnu. Absolventskou práci mám odevzdanou a myslím, že nejtěžší kus cesty je za mnou,“ říká a na závěr prozrazuje i svůj sen: „Protože mám staršího syna od doby covidu na individuálním vzdělávání doma jako 'domškoláka', můj sen je vytvořit vzdělávací centrum pro děti, které jsou na individuálním vzdělávání tak jako on. Nabídnout dětem jinou formu vzdělávání, než na kterou jsme zvyklí, poskytnout jim tak možnost studovat svobodně, bez známek, zbytečného hodnocení a stresu, naučit je kriticky myslet, číst mezi řádky, hodnotit, mít vlastní názor a všeobecný přehled.“

Nadace Dobrý anděl

Za 11 let své činnosti podpořila nadace Dobrý anděl více než 11 tisíc rodin. Pokud byste se chtěli stát Dobrými anděly i vy, je to jednoduché. Stačí se zaregistrovat na www.dobryandel.cz, zvolit libovolnou výši příspěvku a začít přispívat. Nadace vaše příspěvky rodinám odevzdá do posledního haléře a vy se díky svému Andělskému účtu můžete každý měsíc podívat, které konkrétní rodině jste pomohli.