Donedávna působil ve Velké Británii, v Univerzitní nemocnici v Leicesteru – The Glenfield Hospital, která je rozsahem péče podobná plzeňské fakultní nemocnici a odkud si přinesl řadu nových poznatků. Některé z nich chce využít ve své nové funkci.

Je mezi kardiochirurgickou péčí v České republice a ve Velké Británii velký rozdíl?
Zdravotnictví v obou zemích se vyvíjelo podle jiných systémů. České podle rakousko-uherského systému, větví se od vedoucího až k řadovým lékařům. Většina pracuje v týmu celý život. V Anglii ale lékaři cirkulují daleko častěji, operační tým je pokaždé jiný. Funguje tam jako konzultant lékař s nejvyšší kvalifikací a ten má k ruce další lékaře, stará se o pacienty pod svým jménem. Je za ně tedy osobně zodpovědný od pohovoru na ambulanci až po propuštění z nemocnice a vlastně i následně v případě komplikací anebo úpravy medikace. To hovoříme o veřejném zdravotnictví, v soukromém, které si klient platí, je to podobné s důrazem na individuální péči. Zdravotní péče v České republice je lepší například z pohledu čekací doby na operační zákrok, dostupnosti obvodního lékaře. Je srovnatelná v odbornosti personálu, kvality zákroků, ale zcela jiný je přístup k pacientovi.

FN Plzeň společně se zástupci Plzeňského kraje a města Plzně zahajuje marketingovou kampaň
V Plzeňském kraji chybí dárci krve. Nalákat je má slečna Hrdost

Jak to myslíte?
Ve Velké Británii jsem se pacientovi, kterého jsem operoval, věnoval už od jeho vstupu na ambulanci. Byl jsem také ve styku s jeho rodinou, která měla mnoho otázek, a stejně jako klient se zajímala, jakou mám praxi, tedy kolik operací mám za sebou a s jakým výsledkem. To jsou navíc v Británii veřejně dohledatelné informace, protože konkrétně pro obor kardiochirurgie se výsledky jednotlivých chirurgů pravidelně publikují. Sleduje se tak kvalita jejich práce. A podle toho si pak pacienti často vybírají svého chirurga. Navíc pokud nejsou s jeho přístupem v čemkoli oni nebo rodina, ba i kolegové lékaři spokojeni, mohou si stěžovat a často tak činí. Závažnými případy se pak zabývá koroner, instituce podobná soudci, on posoudí, zda bylo vše v pořádku nebo věc půjde dále k soudu. A v Anglii se často hlásí jakékoli opomenutí a kýmkoli z týmu, je to běžná praxe. Každý lékař si tam tak platí vysokou pojistku na své případné chyby.

Tohle by u nás asi nefungovalo…
Z tohoto pohledu máme jinou historii a mentalitu. Jak už jsem řekl u nás jsou týmy klinik a oddělení víceméně stabilní, všichni se navzájem znají a v péči o pacienta se střídají. Ale v Anglii jsou procesy kontrol nastaveny jinak, protože se tam setkává mnoho kultur a týmy se velmi často obměňují. Tady by to vypadalo až podivně, abych se každé ráno před operací týmu představil, protože mě všichni znají. V Anglii to byla nutnost, ráno se představuje každý člen týmu, protože obměna personálu je značná.

Ale vraťme se k nám do plzeňské fakultní nemocnice na Kardiologické oddělení. Co máte v plánu?
Operace srdce.Operace srdce.Zdroj: FN PlzeňMojí vizí je úspěšná kardiochirurgie, založená na týmové práci a využití potenciálu každého jednotlivce našeho oddělení, tak aby naši pacienti odcházeli z kardiochirurgie spokojeni. Proto mám v plánu podporovat kolegy v jejich záměrech a koordinovat jejich snažení tak, abychom dosáhli společně našich dlouhodobých cílů. Konkrétně postupně navyšujeme počty kardiochirurgických operací a zejména endoskopických výkonů na srdečních chlopních, které ještě donedávna nebyly na našem oddělení rutinní. Dále hodlám podporovat super-specializaci v týmu, například „mitrální“ a „aortální“ týmy. Za důležitou považuji výuku mladších kolegů a studentů na našem oddělení ve spolupráci s lékařskou fakultou. Součástí našich aktivit bude také networking s ostatními kardio-centry v České republice. Jednoduše řečeno, chtěl bych vybudovat atraktivní kardiocentrum, o jehož služby budou mít zájem jak klienti, tak i referující kardiologové z Plzeňského kraje. Už v současné době se srovnáváme se světovou špičkou velmi nízkou mírou mortality a výbornými výsledky v záchovných operacích chlopní. Mimo jiné plánuji vzájemné výměnné pobyty se svým původním pracovištěm v Anglii. Oni by se přijeli podívat například na naše endoskopické výkony a my k nim zase na velké aortální operace.

Jako druhé zdravotnické zařízení v Evropě získala Fakultní nemocnice Plzeň do užívání unikátní přístroj Dxl 9000 na vyšetření krevních vzorků
Fakultní nemocnice Plzeň má unikátní přístroj. Uleví malým pacientům i seniorům

Jakou šanci mají v současné době vaši pacienti žít po operaci takzvaně normální život?
Drtivá většina našich klientů se vrací po operaci k aktivnímu způsobu života. Typicky tráví po operaci jeden dva dny na jednotce intenzivní péče, pak jdou na standardní oddělení a zhruba po týdnu domů. Ale snažíme se ve spolupráci s Konstantinovými Lázněmi, aby přímo z nemocnice odjeli na třítýdenní lázeňskou kúru. Daří se to tak v 60 až 70 procentech případů. Klienti se pak vracejí v optimálním stavu po měsíci od operace domů.

Jaké druhy zákroků vlastně provádíte?
Dají se rozdělit do tří kategorií – bypassy a operace jednotlivých chlopní, které patří k výkonům s nízkým rizikem a s výskytem komplikací do pěti procent. Pak jsou to kombinované výkony, kdy například měníme více chlopní najednou, tam je střední riziko a výskyt komplikací od pěti do sedmi procent, a pak vysoce rizikové výkony, kde se k onemocnění srdce přidružují další choroby nebo jsou to urgentní zákroky. To už jsou vysoce rizikové záležitosti s výskytem komplikací 10 a více procent. V operacích nám významně pomáhá špičková technika, jako například mimotělní oběh, který dočasně během operace nahrazuje srdce. Dále materiály, které máme k dispozici, jako například speciální šicí materiály s průměrem menším než lidský vlas, tkáňová lepidla nebo speciální náhrady chlopní. Na většinu operací používáme lupové zvětšovací brýle.

Jen pro zajímavost, z čeho jsou umělé chlopně?
Biologické jsou podobné lidským a jsou vyrobeny z tkání skotu nebo prasat. Obvykle je dostávají pacienti nad 70 let, protože tyto chlopně nemají takovou výdrž jako mechanické. Ty jsou z karbonu, vydrží neomezeně, ale pacient k nim musí brát speciální lék na ředění krve. Ale každý případ posuzujeme podle toho, co je pro pacienta nejvhodnější a samozřejmě i on sám si může říci, jakou chlopeň chce.