Právě v tomto městě, které je s keramikou bytostně spjaté, se kamnáři na budoucí mistry svého řemesla učí. „Situace řemeslných oborů je v České republice složitá. A to i přesto, že si šikovný řemeslník vydělá víc než třeba ekonom. Vidíme to i u našich kamnářů,“ říká Ivana Škreňová, zástupkyně ředitele SOU stavebního Plzeň pro pracoviště v Horní Bříze, kam ročně ke studiu nastoupí desítka žáků.

„Jsme navíc jednou z mála škol, která tento obor v tuzemsku vyučuje. Přitom na trhu se po absolventech jen zapráší,“ uvádí Škreňová s tím, že dnes je velký trend stavby různých krbů, kamen na dřevo, zahradních grilů nebo kachlových kamen na chalupách. Jde přitom o zakázky v řádech desítek či dokonce stovek tisíc korun, takže o výdělek není nouze. Podle Škreňové se ale i přesto zájemci nehrnou.

„Kamnářství totiž vyžaduje především trpělivost a um,“ doplňuje zástupkyně ředitele.

Škola se proto snaží žáky i zájemce o studium v oboru všemožně motivovat. Od tohoto školního roku proto zavedla praxe v Portugalsku, kam v září vyjela první skupina.

V rámci nového projektu, který je celý financován Evropskou unií, tak mohou žáci získávat po dva týdny zkušenosti přímo při výrobě kamen. Další skupina kamnářů vyrazí na jih Evropy spolu s keramiky na jaře příštího roku. „S našimi kamnáři tam byli ohromně spokojení. Potěšilo nás, že i žáky tato praxe bavila. Dokonce tam padaly nabídky na možnost zaměstnání po dokončení školy,“ dodává Škreňová.

A jak se praxe na severu Portugalska žákům líbila? „Jelo nás celkem deset, z toho šest kamnářů, tři keramičky a jedna učitelka. Pro mě osobně to bylo velmi přínosné. Měl jsem možnost poznat skvělé spolupracovníky z jihu Evropy, kteří ve městě Vila Nova de Famalicao vyrábějí kamna,“ říká žák čtvrtého ročníku oboru kamnářství Matěj Potoček. „Tamní materiály, které jsme pomáhali natírat na černo, v Česku nejsou, takže to pro mě byla úplně nová zkušenost,“ doplňuje Potoček.