„Bydlení jsme si tu zařídili na jaře. Já už jsem takhle zvyklý a vlastně jsem tu doma. V Líních jsem byl deset let ženatý, postavil jsem tu dům. Jenže jsem alkoholik, takže jsem skončil na ulici. Jako bezdomovec už žiju šest let,“ říká osmapadesátiletý muž v klobouku, jehož syn Jiří Metod Kassl je na Plzeňsku známý jako zástupce antifašistického levicového sdružení DOPE. Tonda zase pochází od Tachova, kde má rodiče. Bez střechy nad hlavou se ocitl poté, co ho z bytu vyhodila jeho přítelkyně.

Dvojici bezdomovců prý lidé z Líní dobře znají. „Mám tu spoustu známých a kamarádů, vždyť jsem tu žil. Někteří chodí i za námi k lesu. Živíme se různě. Když to jde, sbíráme houby, které potom prodáváme lidem. Naštěstí je jich tu dost. A když houby nejsou, vozíme železo do sběru. Když je co, tak klidně každý den. Moc se na tom ale vydělat nedá. Tak akorát na to jídlo,“ říká Olda. Má sice už odrostlé děti, ale s těmi se nestýká. Prý je nechce otravovat.

Spolu s blížící se zimou využívají bezdomovci azylové domy, kde se mohou zadarmo ohřát, vyspat a dostanou i teplé nápoje. Ty ale Oldu s Tondou nelákají. „Netrpíme zimou, ani se jí nebojíme. Nějak to snad vydržíme. Ale samozřejmě uvidíme, co bude dál,“ míní Olda.

Čaj, kávu a oblečení mohou bezdomovci dostat zdarma ve Wenzigově ulici v Plzni, kde funguje azylový dům a noclehárna. Zařízení od prvního listopadu rozšiřuje provoz. „Denní centrum bude v provozu od 9 do 12 hodin a od 15 do 17 hodin. Lidé se tu mohou schovat před nepřízní počasí. Mají tu zázemí pro hygienu. Mohou se v teple vyspat. K dispozici máme 30 lůžek. Kdo se nevejde, dostane alespoň místo na židli. Nikoho nenecháme v mrazu,“ řekl sociální pracovník z Městské charity Plzeň Džemal Grban.

Dodal, že bezdomovci mohou v azylovém domě městské charity získat i oblečení či mohou požádat o vyprání prádla. K dispozici jsou jim i sociální pracovníci, s nimiž mohou prodiskutovat své problémy.