Za jeho éry se postavily městské byty na Sylvánu, vyrostla silnice U Trati jako alternativa pro jízdu Americkou třídou v centru města, opravila se Měšťanská beseda, začalo se s rekonstrukcí náměstí Republiky včetně položení porfyrové dlažby, budovala se infrastruktura. Miroslav Kalous byl primátorem necelé dva roky, pak pracovně Plzeň opustil, když jej ODS odsunula na kandidátce až na čtvrté místo, odmítl kandidovat a odešel do Prahy na ministerstvo pro místní rozvoj. Tady je od roku 2006 náměstkem ministra.

Kolik ministrů vám už na ministerstvu pro místní rozvoj šéfovalo? Jak se máte v Praze? Bydlíte tam přes týden a dojíždíte za rodinou, nebo jste přestěhovali?
Nastoupil jsem na ministerstvo s Petrem Gandalovičem, který je toho času velvyslancem v USA. Od roku 2007 do roku 2009 byl ministrem pro místní rozvoj Jiří Čunek, jehož zastupoval v době, kdy ministrem nebyl, Jiří Vačkář. V roce 2009 nastoupil do funkce ministra Cyril Svoboda a po demisi vlády Rostislav Vondruška. Po volbách v roce 2010 se ministrem pro místní rozvoj stal Kamil Jankovský, který působil na resortu do poloviny roku 2013 a v současné době je ministrem pro místní rozvoj František Lukl. Život ministra není jednoduchý. Já nemusím dělat politická rozhodnutí a mohu se věnovat práci, která mne baví. V Praze se mám dobře. Bydlím tady přes týden, protože jezdit pozdě večer a brzy ráno není úplně jednoduché. V průběhu týdne to zvládnu tak dvakrát.

Jste mimo jiné náměstkem pro finanční toky a bytovou politiku. Jaké to je, řídit finanční toky na ministerstvu?
Jsem náměstkem pro územní plánování, stavební řád a pro bytovou politiku a tak jsem v kontaktu s plzeňskými úředníky i politiky. Finanční toky jsem měl na starosti dříve. Novela stavebního zákona platná od letošního roku, kterou jsme připravovali čtyři roky, je podle mne nejlepší úpravou v oblasti stavebního práva od roku 2001. Jejímu prosazení hodně pomohl Jirka Šneberger. Připravili jsme také zkrácení vázacích lhůt u bytů postavených s dotací Státního fondu rozvoje bydlení na 10 let. Plzeň by tak mohla nájemníkům prodat byty, které jsme stavěli i na Sylvánu v době našeho prvního funkčního období. Ale bude samozřejmě záležet na představách zastupitelstva.

O kolik bytů na Sylvánu by šlo? Už je to ve fázi, že by stačilo rozhodnutí zastupitelů Plzně a může se prodávat? Byly by ceny pro odkoupení nájemníky stejně příznivé, jako to bylo v minulých letech?
V letošním roce je to 100 bytů na Sylvánu. V příštím roce 175 na Sylvánu a na Doubravce 36 bytů. Záleží na rozhodnutí zastupitelstva a na tom, zda si nějaké byty bude chtít město ponechat jako nájemní do budoucna. Stejně tak stanovení výše prodejní ceny je v kompetenci zastupitelstva. Myslím, že na Sylvánu jsme zřizovali předkupní právo včetně konstrukce ceny.

Jak vnímáte z pražské perspektivy dění v Plzni?
Dění v Plzni sleduji spíše okrajově a často její jméno vnímám v médiích.

Za vašeho primátorování a hlavně v dobách, kdy jste byl technickým náměstkem, se hodně investovalo do infrastruktury, tedy do nejrůznějších trubek pod zemí, dláždilo se náměstí Republiky. Co jste ´nestačil´ prosadit, postavit, měl jste ještě v plánu dotáhnout? Teď se město pustilo spíš kulturním směrem.
Na to, že vnímám dění v Plzni spíše okrajově Vás musím poopravit. Plzeň se nepustila spíš kulturním směrem. Podle mne vyváženě investuje do technické infrastruktury, do kultury i do sportu. Projekt technické základny dopravních podniků je jedním z největších a svým dopadem jedním z nejvýznamnějších v Plzni. Ale to se projeví až po čase, až se otevře úžasné rozvojové území u řeky. Nemá smysl počítat, co by kdyby. Město má jiné zastupitelstvo, své vedení. Projekty pokračují kontinuálně dál a to je dobře. My jsme na tom byli stejně, když jsme nastupovali. Páni radní narážejí na stejné problémy, na jaké jsme naráželi i my a to svědčí zase spíše o kontinuálním přístupu. A že v jednotlivostech se lišíme v pohledu na řešení toho či onoho problému je také v pořádku. Jsem znám jako zastánce rekonstrukce Komorního divadla a staví se divadelní budova nová. Jsem konzervativní a líbí se mi místo na Americké. Ale stejně tak nepochybuji o tom, že nové divadlo Plzni prospěje, Plzeňanům udělá radost a zřejmě i těm, kteří klasickou scénu dnes nenavštěvují, protože objekt bude multifunkční a podle mne přispěje i ke zviditelnění města v republice i v zahraničí.

Za svého primátorování jste prosazoval, aby město koupilo některé významné objekty, například bývalou banku na náměstí Republiky, kde je dnes úřad. Opravila se Měšťanská beseda, vážně jste uvažoval také o odkoupení městských lázní, z nich je dnes bohužel ruina. Dnešní trend města je spíš majetek prodávat, než pořizovat.
Ale my jsme přeci také majetek prodávali. Prodali jsme velkou část bytového fondu a dodnes jsem přesvědčen, že to bylo správné rozhodnutí. Prodávali jsme nemovitosti, které jsme nepotřebovali, dokonce se směnovali domy za pozemky pod dálnicí. A nakupovali jsme nemovitosti, které jsme považovali z pohledu města za potřebné nebo za dobrou investici. Na nákup budovy bývalé Plzeňské banky jsem docela hrdý.

Prosazoval jste kdysi projekt tzv. Jižního Města, lokality Mezi Liticemi, Doudlevci a Radobyčicemi, kde se plánovala výstavba. Z toho nakonec sešlo. Myslíte, že ten projekt bude ještě aktuální?
Plzeň se bude rozvíjet jako všechna velká evropská města. Je to výsledek přirozeného vývoje společnosti, který provází migrace obyvatel do větších, ekonomicky silných sídelních celků. Zóna, o které hovoříme, je jednou z nejlepších v Plzni a myslím, že jednou vznikne. Stejně tak si myslím, že je lépe rozvoj plánovat, pokud to lze, než dohánět, co utíká a při tom možná dělat chyby. Ale na zahájení prací na Jižním městě je čas. Já jsem se jen chtěl pokusit se využít evropské fondy pro zainvestování infrastruktury.

Co říkáte na dopravní politiku města? Postavila se Rychtářka, ale auta z centra nezmizela a na jejich omezení není jednotný názor. Mohla by zmizet, alespoň částečně, z centra města a místo toho by mohlo vyrůst více pěších zón, mohla by bez nich fungovat Americká třída. Prosazoval byste to?
Auta z centra nezmizí, pokud jim do něj nezakážete vjezd. To ovšem není tak jednoduché, neboť historicky jsme zvyklí na to, že do centra se prostě jezdí. Také nezapomeňte, že jsme přirozeně pohodlní a také na potřebu udržet v centru alespoň minimální obchodní ruch. A tak co je normální v Německu, nemusí být jednoduše prosaditelné v Čechách. V Regensburgu Vás zákaz vjezdu do centra nepřekvapí, automaticky parkujete v podzemních garážích a jdete pěšky. Jenže kupní síla v Regensburgu je stále ještě jiná. Bude chvíli trvat, než si zvykneme na to, že za deset minut jsme z Rychtářky na náměstí a neztratíme zbytečně půl hodiny hledáním místa na zaparkování. Aniž bychom si to dnes uvědomovali, tohle je stále dědictví minulosti, se kterým se musíme vypořádat. Má smysl k jednotlivým opatřením přistupovat s rozvahou, citlivě a průběžně vyhodnocovat jejich dopady. Více pěších zón si jistě dovede představit každý z nás. Ale vše chce svůj čas. Plzeň od roku 1989 vyrostla do krásy. Zvýšila se její prestiž i význam. Važme si toho jaká je a trpělivě pracujme na tom, aby se tento vývoj nezastavil. Dnešní doba je ekonomicky složitější než uplynulých 20 let. Buďme skromní i hrdí zároveň. Takoví Plzeňané vždycky byli. I proto a díky jim je Plzeň tak dobrým místem pro život.

Z radnice jste odešel poté, co vás už ODS nenominovala do čela volební kandidátky a vy jste pak odešel po sporech na stranickém sněmu a Plzeň jste opustil. Jste stále členem ODS v Praze? Co říkáte tomu, jak straně ubývají preference a přibývají skandály?
Jsem členem ODS na Praze 1. Z praktických důvodů. Docházková vzdálenost je 5 minut. Vždy si budu vážit toho, že jsem mohl pracovat ve vedení města a jsem i rád, že jsem šel na zkušenou. Myslím, že to prospělo všem. Skandály prožívají všechny strany, ODS nevyjímaje. Čím větší strana, tím více skandálů. Gaussova křivka je neúprosná. Bohužel skandály překryjí vše dobré, co se kdy povedlo. Nějak si nejsem jist, zda si opravdu se svobodu, kterou jsme získali, spojujeme i vlastní odpovědnost, bez které nabytou svobodu zase ztratíme.

Hodláte se v Plzni v budoucnu ještě politicky angažovat?
Zatím jsem o tom nepřemýšlel. Záleží hodně na tom, kde budu pracovat.