Potvrdil to ipondělní test Deníku. Čtyři ze šesti námi zkoušených tratí nebylo možné do půl hodiny projet. Přitom podle jízdního řádu by to jít mělo. A to jsme jezdili mimo dopravní špičku od devíti do třinácti hodin.

Pokud cestující stráví vinou zácpy v trolejbusu či autobusu více času, než stanovuje jízdní řád, riskuje pokutu. „Časovou přestupní jízdenku vydanou odbavovacím zařízením ve vozidle, lze použít od okamžiku vytištění maximálně po dobu stanovenou druhem jízdenky, a to bez omezení počtu přestupů. V případě, že při jízdě hrozí vypršení časového limitu použití, třeba i z důvodu dopravní špičky, musí si cestující pořídit jízdenku novou,“ řekl mluvčí Plzeňských dopravních podniků (PMDP) David Hrdina.

My jsme vyrazili zkusit, jak moc nutnost druhé jízdenky cestujícím hrozí. Vyrazili jsme od IV. polikliniky v 8.50 hodin autobusem číslo 30 s přestupem na náměstí Milady Horákové na trolejbus do Černic. Podle jízdního řádu jsme tam měli být za 26 minut. A i když jsme si museli na náměstí Milady Horákové lehce popoběhnout, opravdu jsme to stihli.

Naopak druhá trasa už tak hladká nebyla. Dvanáctkou trolejbusem jsme jeli ze stanice Zátiší, U Panelárny do Sladkovského, kde jsme chtěli přestoupit na tramvaj číslo 2. Podle jízdního řádu bychom měli s přehledem stihnout dorazit až na konečnou stanici Světovar. Ale ouha. Díky zpoždění trolejbusu bychom museli z tramvaje vystoupit už na náměstí Generála Píky, abychom 30minutový limit nepřekročili a neriskovali pokutu.

U jiných dvou přestupů bychom ani nestihli v půlhodinovém intervali do „navazujícího“ spoje nastoupit. Například když jsme jeli z Nové Hospody na Americkou k hlavnímu nádraží ČD a tam jsme chtěli přestoupit na trolejbus číslo 13. Díky tomu, že třináctka jela podle lidí na zastávce o tři minuty dříve a dvanáctka měla minutové zpoždění, jsme museli čekat 11 minut na další. To už ale čas vypršel.

Podobné to bylo s přestupem z autobusu na tramvaj na náměstí Milady Horákové. Třicítka přijela o šest minut déle, takže jsme jen viděli ujíždějící jedničku. Další vyjela až minutu poté, co by jízdenka propadla. Přitom nebýt zpoždění autobusu, svezli bychom se v klidu na zastávku tramvaje číslo 1 Olšová a ještě by nám zbylo šest minut k dobru.

„To je normální, že si to jezdí, jak chce. Na jízdní řád se spoléhat nemůžete. Přitom kdyby přišel revizor, tak mu nevysvětlíte, že podle řádu by se stihnout přestoupit dalo. My jsme v důchodu, takže jezdíme zdarma. Ale slyšeli jsme od známých, že je pokutovali, prá vě kvůli zpoždění,“ říkali cestující na zastávce.

Podle jednatele AB Finančního servisu, který má na starosti přepravní kontrolu v MHD, Viliama Hovance by měli občas revizoři umět přimhouřit oko. „Jsou sice jasně daná pravidla hry, ale já je poučuji o tom, že by se v určitých případech měli umět chovat jako lidé. Pokud by někdo dostal pokutu za mimořádné situace a předložil k tomu podklady, můžeme mu pokutu odpustit. Samozřejmě to nemůžeme dělat plošně, protože by to lidé zneužívali,“ sdělil Hovanec.