Spolumajitelé Vladimír Hrabačka a Miroslav Řehout mají od pondělka doloženo certifikátem, že dostali nejvíc hlasů.

Čtenáři oceňují nejen domácí kuchyni. „Vždycky tu potkám kamarády a mají tady nejlepší pivo,“ pochvaluje si třeba štamgast Josef Žák. Hostům chutná hlavně kachna se zelím a knedlíkem, pečené vepřové koleno na pivě a vepřový řízek s domácím bramborovým salátem. „Děláme ho bez majonézy, jako kdysi naše babičky,“ upozorňuje Řehout přezdívaný Čouda.

„No, jenom se pochlub, jak jsi kdysi šel na patnáct minut doprovodit ženskou. My na tebe čekali několik hodin, pak ti zavřeli klapku od komína. Měl jsi celý barák vykouřený,“ vysvětluje původ přezdívky Hrabačka, který je na ocenění a hlavně svou hospodu patřičně pyšný.

„S Čoudou, který se stará o provoz, ji máme od roku 1993. Nejdřív v pronájmu od Českých drah a před sedmi lety jsem ji odkoupili. Je to takový náš rodinný podnik, v kuchyni ani na place se personál nemění. Stavíme na šikovných lidech,“ říká Hrabačka.

„Hosté si moc pochvalují naši nepasterizovanou desítku Gambrinus. Taky máme ocenění plzeňského pivovaru za největší výtoč,“ připomíná sympatický muž, který vlastní stavební firmu. Právě z peněz vydělaných ve stavebnictví, zpočátku hospodu dotovali. „Teď už je do dobré, pořádáme tu plesy, koncerty. Třeba na Brutus přišlo sedm set lidí. Součástí Jasu je totiž i velký sál, kterých po Plzni moc není. Můžeme tak každý rok investovat. Nedávno jsme zateplili celý objekt a udělali novou fasádu,“ uvádí.

Letos si spolumajitelé udělali další radost. „Už dva měsíce provozujeme hospůdku U Dipoldů. Chodíval tam například malíř Jiří Kovařík a hodně študáků,“ říká Hrabačka, který rozhodnutí vstoupit před lety do neznámého oboru nelituje. „Šli bychom do toho s Čoudou zase,“ tvrdí přesvědčivě spolumajitel Hospůdky roku 2011.