Unikátní mohylu z doby kamenné zkoumají archeologové Fakulty filozofické  u obce Dušníky v Ústeckém kraji. Jedná se o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Dosavadními výzkumy archeologové u Dušníků nedaleko hory Říp odhalili zachovalý mohylový násep pohřebního monumentu a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou, pohřbem dítěte a artefakty z doby asi 3800 let př. n. l. Takový nález zatím nemá v Čechách obdoby.

„Mohyla v Dušníkách představuje nejlépe zachovalý pohřební monument tohoto typu v Čechách. Náš výzkum odhalil mohutnou hrobovou jámu, ve které se unikátně dochovaly zbytky dřevěné konstrukce. Podobnou situaci z tohoto období na našem území neznáme,” popisuje význam nálezu vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Tajuplný les slaví úspěch, Depo ho prodloužilo do prosince.
Tajuplný les slaví úspěch, Depo ho prodloužilo do prosince

Archeologové provádějí výzkum ve spolupráci s Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Českou zemědělskou univerzitou. Všechny tři instituce spojuje společný interdisciplinární projekt Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem. Práce započaly na jaře letošního roku leteckým snímkováním, půdní neboli pedologickou sondáží a geofyzikálním průzkumem. Ukázalo se, že mohyla je asi 86 metrů dlouhá a 26 metrů široká, delší osou orientovaná ve směru východ-západ, přičemž směrem k západu se zužuje na 17 metrů.

„Jarními nedestruktivními výzkumy jsme si udělali představu o podobě mohyly. Podařilo se nám zjistit pravděpodobnou pozici pohřební komory a zachytit asi metr vysoký mohylový násep. Takto vysoké mohylové náspy z doby kamenné se v Čechách nedochovávají. Většina mohyl tohoto období totiž ležela v dlouhodobě zemědělsky využívaných oblastech a jejich náspy byly dávno rozorány nebo záměrně rozebrány,” poznamenává Petr Krištuf.

Rituální místo po několik staletí

Samotný archeologický odkryv vybraných částí mohyly začal 7. srpna a podílí se na něm i studenti Západočeské univerzity v Plzni a České zemědělské univerzity. „Výzkum ukázal, že mohyla byla vystavěna na počátku kultury nálevkovitých pohárů nad hrobem dítěte. To bylo uloženo ve skrčené poloze na boku v mohutné, asi metr hluboké hrobové jámě, která měla vnitřní dřevěnou konstrukci. Samotná mohyla pak byla pravděpodobně několikrát upravována a sloužila jako rituální místo po několik staletí,” pokračuje Petr Krištuf. O jmenovaných aktivitách svědčí především nálezy stovek fragmentů keramických nádob před východním průčelím mohyly, které pocházejí z nádob se zatím neznámým obsahem.

Sportmanie Plzeň 2020 - festival sportu
V sobotu startuje plzeňská Sportmanie

Výzkum mohyly u Dušníků využívá poznatků a metod různých oborů. Kromě archeologie především analýzy chemického složení mohylového náspu, ale též pravěkých půd pohřbených pod ním. Následovat budou další enviromentální analýzy, které archeologům pomohou odhalit způsob stavby mohyly, její přesnou dataci nebo informace o pohřbeném dítěti.

S výsledky výzkumu se v úterý 24. srpna seznámí také zástupci veřejnosti, kteří si předem rezervovali prohlídku v rámci letošního ročníku Archeologického léta. Mohyla u Dušníků je totiž jedním z míst na mapě akce, při níž archeologové provázejí zajímavými lokalitami po celé republice. „Veřejnost se bude moci přímo na místě seznámit s výsledky našeho výzkumu, prohlédnout si odkryté části mohyly a vyzvednuté artefakty,” uzavírá Petr Krištuf.

Zdroj: ZČU Plzeň