Slavnostní zasedání Vědecké rady ZČU, každoročně pořádané při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii, se v loňském roce nemohlo z důvodu vládních nařízení uskutečnit, tentokrát proto spojilo dva ročníky. Čestný doktorát tak letos obdržely hned dvě významné vědecké osobnosti.

Za významný přínos české vědě, průmyslu a školství jím byl na návrh rektora Miroslava Holečka oceněn prof. Miroslav Balda (nar. 1932 v Plzni), vynikající odborník v oblasti strojního inženýrství se zaměřením na dynamiku rotorů, který svými vědeckými výsledky významně rozšířil znalosti v oboru strojírenství.

Přednášel i v Japonsku

Vědecké výsledky Miroslava Baldy jsou uznávány v Česku i v zahraničí. V 60. letech pracoval v rámci své stáže na holandské Technické univerzitě Delft na problematice nelineárních kmitů podvozků a vyvinul program pro hybridní systém na zpracování naměřených náhodných procesů z pohybů podvozku. Řada v jím vyvinutých technik se stala v oblasti dynamiky rotorů běžnou. Velkou odezvu získal například diagram citlivosti Lavalova rotoru, v Japonsku uváděn jako „Balda chart“. Jeho popularita později vedla i k pozvání na návštěvu Japonska a sérii přednášek na univerzitách Kobe, Osaka a Yokosuka a u firem Hyundai a Mitsubishi Heavy Industries. Ve svých pozdějších pracích se Miroslav Balda věnoval původním metodám optimalizovaného vyvažování pružných rotorů. Logickým vyústěním jeho prací věnovaných dynamice rotorů bylo i zkoumání vlivu kmitání na životnost a spolehlivost strojů.

Ilustrační foto.
Řidiči mohou po celé Plzni platit parkovné elektronicky díky aplikaci v mobilu

V roce 1983 se Miroslav Balda stal zakládajícím členem odloučeného pracoviště Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AVČR v Plzni, které se po pěti letech osamostatnilo a stalo se Ústavem technologie a spolehlivosti strojních konstrukcí AVČR. Důležitou etapou jeho pracovního života bylo působení ve Výzkumném a zkušebním ústavu Plzeň, který v letech 1990–1992 vedl jako ředitel a který v době porevolučních změn zachránil od úpadku. V roce 1993 se zasadil také o vytvoření společného pracoviště Západočeské univerzity a Akademie věd ČR. Nově vzniklý Ústav fyzikálního inženýrství se stal součástí Fakulty aplikovaných věd. Miroslav Balda působil šest let v Grantové agentuře ČR, deset let byl předsedou plzeňské pobočky Československé společnosti pro mechaniku a poté místopředsedou hlavního výboru České společnosti pro mechaniku.

Spojil matematiku s neurobiologií

Za přínos v rozvoji interdisciplinárního přístupu ve výzkumu mozku převzal čestný doktorát prof. Michael Anthony Arbib (nar. 1940 v Anglii) z Kalifornské univerzity v San Diegu – osobnost, reprezentující excelentní světovou vědu, která propojuje matematiku, počítačovou vědu, neurobiologii a umění. Titul mu byl udělen na návrh děkana Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Josefa Mištery.

Michael Arbib se narodil v Anglii a vyrostl v Austrálii. Vystudoval matematiku na Univerzitě v Sydney a na Massachusettském technologickém institutu (MIT). V letech 1986–2016 působil na Univerzitě Jižní Kalifornie jako profesor v oblasti počítačových věd, biologie, biomedicínského inženýrství, elektrotechniky, neurověd a psychologie. V současné době je profesorem psychologie na Kalifornské univerzitě v San Diegu a na New School of Architecture tamtéž.

Laureáti Ceny Bohumila Polana převzali ocenění z rukou plzeňského primátora Martina Baxy.
Významní plzeňští spisovatelé byli oceněni

„Velmi zjednodušeně lze říci, že podstata jeho díla je vyjádřena už v názvu jeho první knihy: Brains, Machines and Mathematics, kterou vydal ve svých čtyřiadvaceti letech. Svoji práci založil na tezi, že se můžeme o computerech, matematice a algoritmech hodně naučit studiem mozku a naopak. Proto vždy budoval interdisciplinární pracoviště, ve kterých mohou počítačoví vědci a inženýři interagovat s neurovědci a vědci kognitivními,“ uvedl proděkan Sutnarky Vojtěch Aubrecht.

Ve svém výzkumu se Arbib dlouhodobě zaměřuje na problematiku mechanismů, na nichž je založena koordinace vnímání a jednání. Jeho skupina připravila první výpočetní model zrcadlových neuronů (Mirror Neurons) a provedla průkopnické zobrazovací studie odhalující možnou roli této skupiny neuronů při vývoji řeči. Věnoval se také výzkumu mozku opic za účelem zmapování vývoje lidského mozku schopného řeči. 

Oceněni byli i další

Odpolední část akademického setkání zahájil rektor Miroslav Holeček. „Zodpovědnost vysokých škol za budoucí svět je neoddiskutovatelná. Myslím, že i za těch krátkých třicet let jsme k rozvoji budoucího světa velmi pozitivně přispěli. Dobře fungující výzkumná centra evropského formátu jsou vynikajícím příslibem pro rozvoj vědy v našem regionu a obrovskou příležitostí pro mladou generaci. Interní akreditační systém, který již začal velmi dobře fungovat, je nebývalou příležitostí pro rozvoj perspektivních vzdělávacích programů pro 21. století,“ uvedl ve svém proslovu, jímž nejen připomněl 30. výročí založení ZČU, ale vyzval k zamyšlení nad tím, jak důležitá je v mezilidské komunikaci důvěra a jakou roli hraje v současné pandemii vzdělání.

„To, že lidskou populaci zasáhl virus, který nevyzpytatelným způsobem působí na lidský organismus, může způsobovat smrt i závažné zdravotní problémy, je děsivé. Ještě více varující je však to, že se zřetelně odkrylo, jak je naše civilizace neskutečně zranitelná, jak málo je schopná čelit takovým přírodním hrozbám bez ohledu na vyspělost vědy, technologií a pokročilost medicíny. Odkrylo se totiž to, jak se naše důvěra v jakoukoli, byť důkladně vědecky ověřenou a autoritami tlumočenou informaci drolí a rozpadá,“ uvedl. „Jsem přesvědčen o tom, že zásadní obranou proti tomuto viru je permanentní péče o celou vzdělávací soustavu. Společné sdílení informací ve školách je pro naši civilizaci zásadní,“ zdůraznil.

03-Nové koleje a na jaře i zelený tramvajový pás přinese rekonstruovaná tramvajová trať linky č. 1 v Plzni Bolevci. Práce v těchto dnech finišují. Obnovení provozu je plánované na 18. listopadu. Na fotografiích si můžete prohlédnout průběh oprav.
PODÍVEJTE SE: Obrazová reportáž z rekonstrukce tramvajové tratě v Plzni Bolevci

Při slavnostním zasedání byli dále představeni akademici, kteří za uplynulé dva roky rozšířili řady profesorů a docentů ZČU. Rektor Miroslav Holeček předal pamětní medaile ZČU osobnostem, které významně přispěly k rozvoji Západočeské univerzity, a udělil čestná uznání za mimořádné výkony v tvůrčí, umělecké a sportovní činnosti či za humanitární a společensky významné činy.