Kebaby se v posledních letech etablovaly na fastfoodovém trhu a nejinak je tomu i v Plzni. Jen v centru města se line vůně typické turecké speciality z několika stánků a tento čím dál populárnější pokrm vytlačil i dříve typická grilovaná kuřata. Jedním z těch, kteří z boomu kebabu profitují, je i Turek Orhan Kaya. Pětatřicetiletý chlapík se před osmi lety sbalil a od Černého moře vyrazil za dobrodružstvím do srdce Evropy. Urazil přes tři tisíce kilometrů a dnes nedaleko sadů Pětatřicátníků v Plzni prodává sedmým rokem turecké lahůdky.

Orhane, proč jste se rozhodl opustit rodnou zemi a vyrazit do Česka?

Chtěl jsem poznat novou kulturu, nový kout světa. V Česku jsem osmým rokem, sedm let prodávám kebab v Plzni. Mám tady ženu a dvě děti.

Čím jste se živil v Turecku?

Pracoval jsem jako kuchař v různých restauracích. Chtěl jsem poznat novou kuchyni a přilákaly mě české speciality. Gastronomie mě zajímá celý život. Jednoho dne jsem se sbalil a vyrazil.

Takže jste si přivezl recept na kebab s sebou?

Jako kuchař jsem se ho naučil ve svém rodném městě. V Gümüşhane je kebab naprosto tradiční, v téhle oblasti u Černého moře leží kolébka kebabu. Tak jako v Plzni máte specialitu pivo, tak my máme kebab.

Takže plzeňské pivo pijete?

Ochutnal jsem, a nejradši mám desítku (směje se).

Kebabům se nejen v Plzni ohromně daří. Čím si úspěch vysvětlujete?

V kebabu je vše zdravé, čerstvé, chutné a syté. Výhodou je i to, že se při jeho přípravě nic nesmaží. Třeba v Německu už je to nejprodávanější fastfood.

Který pokrm se nejvíce prodává?

Nejvíce tortilla, je hezky zabalená a dobře se jí. Dobře se najíš a neušpiníš.

Setkal jste se někdy v Česku s urážkami kvůli svému náboženství nebo etnicitě?

Setkal, samozřejmě. Nacionalismus, útoky na náboženství (je muslim a od 16. května drží ramadán, pozn. autora), to je v každé společnosti. Ale myslím, že tady v Čechách jsou lidé méně rasističtí než třeba ve Francii nebo v Německu.