Volební archy, které lidé v Plzni dostali do schránek, jsou největší v novodobé historii. Je to dáno počtem 17 kandidujících stran a hnutí. A je samozřejmě poměrně obtížné se v tom vyznat. Základním pravidlem je, že se dnes a zítra bude křížkovat, jiné označení je neplatné.

Na velkou radnici lidé pošlou 47 nových či staronových tváří. A mohou je zvolit třemi způsoby: Označit křížkem celou kandidátku strany nebo dát 47 křížků před jednotlivá jména kandidátů napříč politickými stranami. „Třetí varianta je kombinace obojího. Když volič například zaškrtne stranu a mimo to dá ještě pět křížků kandidátům jiných stran, pak pět kandidátů zvolené strany (bráno odzadu) hlas nedostane," vysvětluje Roman Matoušek z plzeňského magistrátu, který má volby v Plzni na starosti.

Neplatný volební list je v případě, že člověk udělí víc křížků, než je míst v zastupitelstvu, případně zaškrtne více stran.

V Plzni na velkou radnici kandiduje celkem 703 lidí, odstoupil pouze jeden člověk – komunista Eduard Poklop. Ten odstoupil i z kandidátky KSČM ve třetím plzeňském obvodě. Ke změně došlo i ve Lhotě (odstoupil Jan Flaišhanz z ČSSD) a v Černicích, kde TOP 09 přišla o Vladimíru Landrgottovou. Ta se podle informací Deníku odstěhovala a má nyní trvalé bydliště mimo Černice.

O hlasy občanů se uchází 503 mužů a 200 žen. Procentuálně nejvyšší zastoupení žen má hnutí Změna pro Plzeň, za niž kandiduje 23 žen a 24 mužů, tedy téměř 49 %. U ostatních politických hnutí a stran se toto číslo pohybuje od 10 do 42 %. Nejméně žen, a tedy téměř ryze mužskou kandidátku, má Dělnická strana (27 mužů, 3 ženy) a Strana svobodných občanů (42 mužů, 5 žen).

Asi nikoho nepřekvapí, že nejstarší kandidátku má KSČM, věkový průměr tu činí téměř 55 let. Nejvíce mladých nasadili do předvolebního boje Svobodní, jejich kandidátům je průměrně 32 let a 9 měsíců.

Vzhledem k enormnímu počtu stran a hnutí a možnosti křížkování napříč stranami nebudou výsledky hned v sobotu v podvečer jako při jiných volbách. „Budeme rádi, pokud budou definitivní výsledky kolem půlnoci," odhaduje Roman Matoušek.

Kdy a jak dnes a zítra volit

• Volební místnosti se otevřou dnes ve 14 hodin, volit můžete až do 22 hodin. Pak se místnosti zamknou a znovu je komisaři otevřou až zítra úderem 8. hodiny ranní. Volit lze do 14 hod.
• Celá Plzeň, kromě Slovan, si zároveň volí svého zástupce v Senátu, lidé vybírají z osmi kandidátů.
• V Plzni je celkem 184 volebních místností, v noci z pátku na sobotu budou strážníci jejich okolí hlídat.
• Do každé volební místnosti může volič přijít i bez lístků, které mu přišly domů, od komise dostane náhradní.
• Voliči na Slovanech dostanou jednu šedou obálku, do níž vloží oba volební archy – jak do obvodního zastupitelstva, tak do toho městského. Voliči ve zbytku Plzně dostanou obálky dvě – jednu velkou šedou a jednu menší žlutou. Do šedé vloží oba ´zastupitelské´ archy, do žluté lístek vybraného senátora.
• Magistrát města Plzně zřídil na tento víkend tzv. volební informační linku. Občané mohou volat na tel. 378 031 111.
• Kvůli volbám bude mít otevřeno oddělení občanských průkazů a cestovních dokladů magistrátu na nám. Republiky 16. Dnes bude otevřeno od 14 do 21:30 hodin a v sobotu od 8 do 13:30 hodin. Lidé tu mohou žádat o vydání průkazu bez strojově čitelných údajů.

Prádlo se přidalo k obcím s 'přímou volbou'

Jižní Plzeňsko - Jedenáct kandidátních listin a na každé jediný člověk. Každá kandidátka nese jméno jednoho z těch, kdo by chtěl usednout v zastupitelstvu. Taková je nyní volební nabídka malé obce Prádlo na jižním Plzeňsku.

„Je to fér. Máme přímou volbu všech sedmi zastupitelů i starosty," směje se dosluhující starosta Václav Rojík, který už znovu nekandiduje. V prádelském zastupitelstvu působil nepřetržitě čtyřicet let, dvanáct let byl starostou.

A jak se stalo, že má každý uchazeč vlastní kandidátku? Prý jednoduše. „Jeden kandidát obešel obec, kdo by chtěl být v zastupitelstvu. Nakonec se mu začali lidé hlásit i sami, až jich měl jedenáct. A na kandidátku se jich tolik nevejde," popisuje Rojík. A protože se tu nebyli schopni dohodnout, koho vyřadit, a vlastně ani na pořadí na případné jedné listině, došlo k tomu, že si každý kandidát vytvořil vlastní.

Prádelští tak dostali volební list, kde je jedenáct jmen. Na dvousethlavou obec slušný seznam. Každý volič může zaškrtnout až sedm jmen lidí, kteří podle něj mají rozhodovat o Prádle v příštích čtyřech letech. Když lidé udělají křížků méně, nevyužijí sice potenciál svého hlasu, ale nic se neděje. Pokud by ale křížek udělali u osmi a více jmen, jejich hlas je neplatný.

„Teoreticky by mělo platit, že ten, kdo dostane nejvíc hlasů, bude starostou," říká Rojík. Ten je tak nyní v zajímavé situaci – vůbec netuší, komu svou funkci bude předávat.

Jihoplzeňská obec ale není jediná, která si tak vlastně zavedla přímou volbu starosty. Okolní obce, například Kbel, Skašov, Týniště, Horšice či Vlčí, už tento systém využily při komunálních volbách před čtyřmi lety. A letos ho opakují. Největší nával je ve Skašově. Do sedmičlenného zastupitelstva se letos hlásí osmnáct lidí. Jedenáct jich kandiduje kromě Prádla i ve Vlčí. Také ve Kbelu bylo původně jedenáct kandidátů, jeden (Jaroslav Kopejtko) ale odstoupil.