Ještě před odjezdem ze zbirožského zámku na Pražský hrad český prezident poskytl exkluzivní rozhovor Plzeňskému deníku. Ani v něm nešetřil bonmoty a ostrými výpady. Šumavě by podle něj nejvíc pomohlo, kdyby Národní park Šumava zanikl. Bezzásahové zóny by zmenšil na minimum, aby si nevyskakovali zelení fanatici. Tachovsku přeje v cestě ke snížení nezaměstnanosti příchod velkého investora. Nejpříjemnějším překvapením při cestě krajem je pak pro něj Rokycansko a jeho starosta. Prezident Zeman zároveň přislíbil, že za rok se do našeho kraje znovu vrátí.

Plzeň se bude příští rok pyšnit hrdým titulem EHMK. Jeho dosažení je spojeno s nákladnými stavbami, jako je Nové divadlo nebo kulturní fabrika na Světovaru, které dostanou město do červených čísel. Jsou to správné investice?
Já myslím, že se dlouhodobě vyplatí. Ať si vezmete Tádž Mahal v Indii, Eiffelovu věž v Paříži nebo jiné investice, které byly sice postaveny při příležitosti nějaké konkrétní akce, ale přitahují turisty dodnes. A pokud jde o Nové divadlo, doporučil jsem řediteli Iljovi Rackovi, aby angažoval umělce z Činoherního studia v Ústí nad Labem, které bylo zrušeno.

Které investice považujete v měřítku kraje za zásadní?
Určitě potřebuje dokončení západní části obchvatu Plzně. Jako premiér si vzpomínám, jak zelení naprosto zbytečně zbrzdili obchvat, který vede tunelem pod vrchem Valík. Plzeňskému kraji a Plzni obzvlášť se daří nejen naplnit průmyslovou zónu na Borských polích, ale i ji rozšířit – to je určitě plus.

Pochválil jste nízkou nezaměstnanost v kraji s výjimkou Tachovska. Jaký recept máte na snížení počtu lidí bez práce právě v tomto regionu?
Podobně jako se povedlo Rusnokově vládě přivést Nexon do Žatce, tak Sobotkova vláda by se měla snažit přivést konkrétně do okresu Tachov nějakého významného zahraničního investora.

Dal jste najevo, že využijete právo veta, pokud bude schválen senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Zákon přitom musí ještě projít schvalovacím řízením a může se změnit. Není tedy předčasné dávat najevo už nyní nesouhlasné stanovisko?
Informoval jsem oba předsedy sněmoven, že budu zákon vetovat v případě, pokud zůstane v původní podobě. Má totiž rozšiřovat bezzásahovou zónu proti současnému stavu. A já jsem, jak je známo, naopak zastáncem zúžení. Takže – pokud by se povedlo v návrhu rozsah bezzásahové zóny zmenšit, pak bych zákon pochopitelně nevetoval. Ale je i jiná varianta.

Jakou variantu myslíte?
Mluvil jsem se starostkou Kašperských Hor, která velmi vážně uvažuje o tom, že by se lesy této obce vyňaly ze šumavského národního parku. To by bylo skvělé řešení. A kdyby takto postupovaly další šumavské obce, Šumavský národní park by zanikl přirozenou cestou. Rakušané žádný národní park na své straně nemají a vůbec jim to nevadí.

Pro bezzásahové zóny navrhujete vyčlenit 15 % z území parku. Kraj s místními obcemi i bývalým šéfem ŠNP Mánkem vyjednali rozšíření první zóny na 26,5 % území – ta ale nemá být zcela bezzásahová. Nepřipadá vám to jako dobrý kompromis?
Podle mne je to úplně zbytečný ústupek zeleným fanatikům. Znáte přece tu pohádku o jezinkách – jen dva prstíky tam strčíme, jen se ohřejeme, hned zase půjdeme… – a pak by chtěli víc a ještě víc. Myslím, že je dobré to zarazit předem.

Chystáte nějaké konkrétní jednání ohledně Šumavy?
O setkání mne požádal ministr životního prostředí Brabec a informoval mě o odvolání ředitele šumavského národního parku Mánka. Řekl jsem, že je to plně v jeho gesci, ale že bych uvítal, kdyby se pan Mánek mohl zúčastnit výběrového řízení, protože se domnívám, že je vysoce kvalifikovaným kandidátem na ředitele národního parku. Také jsme se dohodli, že společně navštívíme Šumavu a nebudeme diskutovat s datlem tříprstým, tetřevem hlušcem a dokonce ani s kůrovcem, ale s místními starosty, protože právě jejich názor by měl být jak pro prezidenta, tak pro ministra směrodatný.

Kritizoval jste Západočeskou univerzitu v Plzni a její úroveň. Plzeňská radnice se kvůli tomu výjimečně semkla napříč politickým spektrem a kritiku odmítla. Co tomu říkáte?
Za kritikou si stojím. Vycházel jsem ze žebříčku hodnocení jednotlivých fakult. Ekonomická fakulta je v tomto srovnání až na 16. místě z 20. Žádná z plzeňských fakult se neumístila na prvním místě. A také jsem několikrát zmínil aféru na plzeňských právech. Jsem toho názoru, že nebyla pořádně vyšetřena. Zároveň jsem ale mluvil o poctivých studentech, které právě tato aféra na dlouhé roky poznamená.

Kdy se do Plzeňského kraje vrátíte? A víte už, které lokality navštívíte?
Do každého kraje se budu vracet každý rok, zejména proto, abych se seznámil s tím, jak některé projekty, nyní ve fázi zrodu, pokročily.

Navštívíte i okresy Plzeň-sever a Domažlice, jež jste nyní vynechal?
Pochopitelně chci navštívit všechny významné mikroregiony, tedy i oba okresy, ve kterých jsem kvůli velké vytíženosti nyní nebyl.

Co vás nejvíc zaujalo a překvapilo při třídenním putování po Plzeňském kraji?
Plzeňský kraj je na tom velmi dobře z hlediska nezaměstnanosti a zadlužení. A nejvíce mě potěšily Rokycany, protože to je město, které je vedeno velmi schopným mladým starostou. Ten si vytrpěl hodně při vnitrostranických půtkách v sociální demokracii. Vrátil se ale nakonec do své funkce i do sociální demokracie a říkal mi, že rozpočet města je schvalován v podstatě jednomyslně, což znamená, že dokáže rozpory mezi stranami výrazně utlumit. Také fakt, že Rokycany byly vyhlášeny nejlepším místem pro byznys, svědčí o něčem pozitivním.

Primátor Baxa vás osobně pozval na zahájení Evropského hlavního města kultury 17. ledna příštího roku. Přijedete?
Pokud si nerozbiju kolena, velmi rád přijedu.