Alespoň to slibuje systém Elektronických zdravotních knížek IZIP, které zřídila Všeobecná zdravotní pojišťovna. Systém, který ji vyjde ročně na 72 milionů korun, ale často nefunguje. Řada lékařů jej vůbec nevyužívá nebo do něj výkony nezapisují. Někteří pacienti se zase obávají zneužití choulostivých dat.

„IZIP jsem si nechal udělat. Říkal jsem si, že by se to mohlo hodit, protože často služebně cestuji po republice a jednou jsem potřeboval po úrazu hlavy ošetření v jiném městě. Nemohl jsem po otřesu mozku dost dobře komunikovat a těžko jsem mohl odpovídat na otázky. Tehdy by se informace o mém zdravotním stavu lékaři, který mě viděl poprvé životě, hodily,“ míní osmačtyřicetiletý Radek z Plzně. Knížku tedy už má, záznam v ní ale není ani jeden. Jeho lékař do ní totiž žádné údaje nenapsal. „Pak je to ale k ničemu,“ říká muž.

Zdravotníci se v podstatě shodují, že nápad je to dobrý, přiznávají ale, že mnohdy nemají čas pro další administrativu. „Určitě se na zapojení do systému chystám, teď jsem měl moc práce, stěhoval jsem ordinaci, měnil firmu ze soukromé osoby na s. r. o., a někdy vás prostě zdrží i pouhých pět minut práce navíc,“ vysvětluje plzeňský lékař David Härtel.

Administrativní zdržení nevadí lékařce Janě Rozsypalové, podle ní však celý systém v Plzni příliš nefunguje. „Chtěla jsem se tam dostat a zjistit informace o jedné z pacientek, ale nešlo to,“ popisuje svou zkušenost Rozsypalová. I tato skutečnost svědčí o tom, jak často se systém skutečně využívá.

Podle lékařů by měl IZIP smysl, kdyby fungoval celoplošně, v případě, že jej jeden využívá a dalších pět lékařů ne, ztrácí smysl a stojí jen peníze, které by se daly využít jinak. VZP však tvrdí, že projekt se vyplatí. „Přínosů je mnoho, ať už efektivnější rozdělování financí směřujících do poskytování zdravotní péče, možná úspora peněz v systému díky snižování zbytných nákladů, či podpora prevence, která též následně ušetří až stovky milionů korun,“ hájí systém mluvčí VZP Jiří Rod.

K dnešnímu dni má Elektronickou zdravotní knížku přes 1,9 milionu pojištěnců VZP. „Se systémem spolupracuje více než 30 procent zdravotních profesionálů, a i jejich řady se každý den rozrůstají. Vize je taková, že nejpozději do roku 2013 by mohlo být zaregistrováno 80 procent pojištěnců VZP, tedy 5 milionů osob, a převážná většina lékařů i zdravotnických zařízení,“ doplňuje Rod.

U praktiků ale vypadají čísla úplně jinak. „Pacientů registrovaných do IZIPu mám tak pět až deset procent, víc určitě ne,“ říká například praktická lékařka Eva Pohořalá. Podle Rozsypalové v Plzni vázne i spolupráce se samotnou pojišťovnou. „Dříve si pro registrace někdo jezdíval, teď se už téměř rok nikdo z VZP neukázal, přitom si myslím, že je to jinak výborná věc,“ soudí lékařka.

Za dobrý nápad, jen špatně provedený považuje IZIP například i Bohuslava Králová, lékařka z Lokte. „Myslím, že jsem byla mezi prvními lékaři v Karlovarském kraji, kteří se do IZIPu pustili. Určitě je to výborná věc, ale brzdí ji to, že ne všichni lékaři pracují ve svých ordinacích s počítačem a nebo nemají připojený internet. Někteří pacienti mají obavy, že se na údaje o jejich zdravotním stavu může podívat kdokoli , ale tento systém je ošetřen tak, že se do něj nikdo nepovolaný nemůže dostat – pouze lékař a sám pacient. Je to systém bezpečný, obavy ze zneužití údajů v internetové zdravotní knížce jsou zbytečné,“ říká Králová a dodává, že je nutné vysvětlit pacientům systém IZIP.

Další věcí prý je, že by tento systém měli povinně využívat všichni lékaři a všechna zdravotnická zařízení. Systém je ale dobrovolný ze strany pacientů i ze strany lékařů, zapojit se tedy nemusí.