Slovenka dlouhodobě pracující v České republice otěhotněla. Rozhodla se pro interrupci. Provést zákrok však odmítly jak dvě nemocnice v Plzni, tak zdravotnické zařízení v Rokycanech. Ve všech případech se odborníci odvolávali na platný zákon z roku 1986, podle něhož se možnost umělého přerušení těhotenství vztahuje pouze na cizinky s trvalým pobytem v tuzemsku. Právní poradci z Kanceláře ombudsmana pro zdraví však na situaci nahlížejí jinak: nemocnice neměly pacientku odmítnout.

Žena byla v kontaktu s plzeňskou organizací Ulice – Agentura pro sociální práci. „Jedná se o naši klientku slovenské národnosti. Požádala nás, zda bychom jí pomohli vyřídit interrupci. Doporučení od své gynekoložky měla a byla ochotná si celý zákrok zaplatit. Naši zaměstnanci s ní tedy vyrazili do Fakultní nemocnice Plzeň, kde vyslechli zamítavé stanovisko," vysvětlil ředitel neziskové organizace Martin Parula.

Na tamějším gynekologicko-porodnickém oddělení se přitom odkazovali na zákon z roku 1986, podle něhož se umělé přerušení těhotenství neprovádí cizinkám zdržujícím se v České socialistické republice pouze přechodně.

„Souhlasíme s tím, že nemocnice postupuje podle platného, byť starého zákona. Nicméně se domníváme, že zde dochází k porušení práv naší klientky vzhledem k členství České republiky v Evropské unii," podotkl Parula. Podle jeho názoru se nejedná o problém jednoho konkrétního zdravotnického zařízení, ale o dlouhodobě neřešenou právní kolizi.

Pracovníci Ulice poté oslovili i plzeňskou Mulačovu nemocnici a Rokycanskou nemocnici. A ani tady neuspěli. Argumentace byla stejná.

K případu se vyjádřili právní poradci z Kanceláře ombudsmana pro zdraví a postavili se na stranu cizinky.

Umělé přerušení těhotenství je podle nich diskutabilním tématem v rámci celé Evropy. Dosud neexistuje žádné nařízení, směrnice ani jiný závazný právní předpis, na základě něhož by Evropská unie harmonizovala otázku týkající se potratů. „Přesto je podle Kanceláře ombudsmana pro zdraví odmítnutí nemocnic vykonat interrupci slovenské státní příslušnici bez trvalého pobytu v ČR jednoznačně v rozporu s právem Evropské unie," stojí v oficiálním vyjádření.

Podle Smlouvy o fungování EU a následného judikátu Soudního dvora Evropské unie ze 4. října 1991 se na umělé přerušení těhotenství vztahuje jedna ze základních svobod, a to svoboda usazování a volný pohyb služeb uvnitř EU pro státní příslušníky členských států. „Smlouva stanovuje, že jakákoli diskriminace kvůli státní příslušnosti je v této oblasti zakázána," dodávají odborníci.

Ačkoli je zákon z roku 1986 dlouhodobě kritizován jako zastaralý, stále je pro nemocnice platný. „Je potřeba jeho novelizace. Zákony Evropské unie by neměly být v rozporu s tuzemskými, což se bohužel v této citlivé otázce děje," konstatovala právnička FN Plzeň Anna Havlíčková, podle níž se lékaři bojí zákon porušovat.

Podobně hodnotí situaci také lékařka Ilona Majerová z gynekologicko-porodnického oddělení Rokycanské nemocnice. „Já i moji kolegové z různých nemocnic jsme vyzýváni, abychom zákon dodržovali a pacientkám bez trvalého pobytu v v Česku zákrok neprováděli."