Málo slunka, déšť, nízká teplota i paraziti. Všechny tyto faktory mohou omezit práci včel. Přestože právě počasí létajícím výrobcům nektaru na Plzeňsku v posledních týdnech nepřálo, medu by mělo být dostatek, katastrofické scénáře se spíš nevyplní. Místní včely jsou odolné a dobře opečovávané.

Třeba lípa malolistá, která právě dokvétá, pro produkci nektaru potřebuje stálé horké počasí. To ale bohužel nebylo. Nevyskytla se příliš ani očekávaná snůška medovice, jelikož deště většinu mšic spláchly. „Další zdroje sladiny jsou v nedohlednu. Ještě by snad něco mohlo být z jedle bělokoré a dokvétajících slunečnic, dále jen z posečených luk," komentuje situaci Jaroslav Kadlec, předseda Základní organice Českého svazu včelařů Plzeň-střed.

Příznivější bilanci mají místní chovatelé ohledně hrozících nemocí. Zatímco na Moravě vyprazdňuje úly mor včelího plodu, na Plzeňsku se podle Státní veterinární zprávy nevyskytuje. „Již od loňského roku si velmi dobře vedeme v preventivních opatřeních proti nemocem a parazitům včel. V našem teritoriu ani v okolí se již více let nevyskytla ani hniloba plodu," potvrzuje Kadlec. Minimálně se vyskytuje nosemóza včel.

Velkým nepřítelem včelařů zůstává roztoč Varoa destructor, takzvaná varoáza. I toho se ale daří velmi dobře tlumit. V současnosti přicházejí opatření k jeho likvidaci, která budou dokončena před Vánocemi.

Podle Kadlece jdou tak místní včelstva do podletí poměrně silná a je předpoklad, že dobře přezimují. „Od poloviny července se začínají líhnout takzvané zimní včely, a je tedy důležité je do 25. srpna plně zakrmit cukrem. Pro jejich zdraví jsou nutné hlavně zdroje pylu," informuje předseda včelařů.

K tomu je podle něj mimo jiné potřeba posekat po 15. srpnu louky tak, aby tyto zdroje: jetele luční a plazivý, mrkev obecná, třezalka tečkovaná, rmen rolní nebo vratič obecný vykvetly.

Daniel Straka