Až se z vojenského újezdu stane Chráněná krajinná oblast Brdy, bude nutné co nejdříve zkrotit vodní toky a udělat protipovodňová opatření, aby se neopakovala situace ze záplav posledních let. Zhruba na tom se ještě před rokem shodovali zástupci kraje, brdských obcí i Povodí Vltavy.

Dnes je situace trochu jiná. Z plánovaných přehradních nádrží Amerika – z velké i malé varianty – sešlo, ministerstvo obrany s nimi nesouhlasilo, nicméně svolilo by s takzvanou suchou variantou – tedy že by u Ameriky vznikl poldr, jenž by se zaplnil, jen kdyby přišla velká voda.

Klabava trochu 
jako Berounka

Ovšem když Povodí Vltavy zveřejnilo studii, kterou si pro tuto variantu nechalo vypracovat, zvedl se silný odpor. Proti jsou zejména Strašice, na jejichž katastru by nádrž vznikla.

Vše se vlastně podobá velmi vášnivým debatám, jež vyvolala studie na stavbu obdobné hráze na Berounce.

Podle starosty Strašic Jiřího Hahnera mají obyvatelé z představy dvacet metrů vysoké hráze v údolí Klabavy strach. „My jsme přitom od chvíle, kdy se začalo mluvit o Velké a Malé Americe navrhovali šetrnější podobu protipovodňového opatření, které by tvořila soustava menších nádrží," tvrdí s tím, že Brdy by se díky tomuto řešení vrátily zhruba do stavu před druhou světovou válkou, kdy zachytávaly vodu zcela přirozeně. „Tento návrh chceme dopracovat," dodává starosta.

Martin Lang ze strašického Muzea Středních Brd je toho názoru, že poldr by pro krajinu byl devastační. Ať už napuštěný vodou nebo ne. „Ten záměr vůbec nerespektuje to, k čemu byla zřízena CHKO Brdy. Hráz by změnila krajinný ráz, navíc na její stavbu by se podle studie mohla použít zemina z koryta Klabavy, z úbočních svahů nebo dovážená odjinud," tvrdí.

Je to jen studie, vysvětluje Povodí

Ředitel plzeňské pobočky Povodí Vltavy – závodu Berounka Miloň Kučera by ovšem kritiku rád utišil. Povodí si podle něj nechalo pouze vypracovat studii, jak by bylo možné v Brdech velkou vodu zadržet a tato studie se záměrně soustředí pouze na vodu, ne na ochranu přírody či estetiku. „Neznamená to, že tam nádrž bude," namítá ředitel.

Studie podle Miloně Kučery vznikla hlavně proto, aby se Povodí dozvědělo, jaké dílo by bylo v Brdech třeba vybudovat, aby se z něj při povodních odtékala maximálně pětiletá voda, jež by podbrdské obce neohrozila. „Bylo by to funkční, ale opakuji, že nejde o žádný projekt a jednání s ochranou přírody, CHKO Brdy a dalšími budou následovat," pokračuje ředitel Kučera.

Ze studie prý vyplývá, že poldr, který by vznikl u Ameriky, by přitom zachytával hlavně vodu z Třítrubeckého potoka a z takzvané Rezervy. Rozvodněnou Klabavu by dokázaly zčásti pojmout Padrťské rybníky.

Vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje Martin Plíhal podotkl, s lokalitou Amerika se pro nádrž počítá někdy od sedmdesátých let, kdy měla její kapacita dosáhnout až třicet milionů kubíků vody.

Ochránit životy, nebo přírodu?

Nádrž, o níž se hovoří teď, by měla při povodních zadržet zhruba dva miliony kubíků. „Ochrana obyvatelstva před povodněmi je priorita," nechal se slyšet Plíhal s tím, že bude třeba zhodnotit především veřejný zájem: Bude důležitější ochrana majetku, zdraví a životů, nebo ochrana přírody? „Studie to opravdu neřeší," dal Plíhal za pravdu řediteli Povodí.