„Houby si dělají, co chtějí. Díky místním přeháňkám jsou ale místa, kde rostou víc, a místa, kde nenajdete třeba vůbec nic. Nikde to ale nejsou takové ty žně, kdy lidé čekají, že začnou růst hřiby ve velkém," říká Libor Hejl z plzeňské mykologické poradny. To ale rozhodně neznamená, že by milovníci houbaření měli propadat beznaději.

„Koncem prázdnin a v září by houby měly zase začít růst.Třeba v Dobřanech teď hub ubývá. Hřiby nedokážou růst pořád a podhoubí si potřebuje odpočinout. Naopak se začíná rozjíždět Manětínsko," přibližuje Hejl, podle nějž se hřiby vyskytují i v Brdech, nutné je ale více hledat. Naopak ideální podmínky jsou na Šumavě v okolí Kašperských Hor, Prášil či na Sušicku a Klatovsku. „Ve vyšších polohách na Šumavě hodně rostou hřiby smrkové, lišky a hřib kovář," říká Hejl.

Diskutující na webu nahouby.cz hlásí úlovky také ze Štipoklas na severním Plzeňsku nebo v lesích kolem zámku Kozel. Rostou i u Blovic.

Kromě kozáků, křemenáčů, smrkových hřibů či lišek se v lesích hojně vyskytují i muchomůrky růžovky, tzv. masáky. „Podle mě to je asi nejlepší houba vhodná do kuchyně," říká Hejl, který ovšem každému houbaři doporučuje, aby se nesnažil úlovek rozpoznat jen podle atlasu, ale raději se alespoň v začátcích obrátil na odborníky. Do poradny mykologů tak nyní lidé nosí i plné koše těchto hub.

Nejdůležitějším znakem je rýhovaný prstýnek, někdy též nazývaný jako sukýnka. „Všechny ostatní jedovaté muchomůrky ji mají hladkou," říká mykolog. Když se růžovka rozřízne, tak většinou dole bývá hodně růžová až červená.