“Cenu jsme zatím od října loňského roku nezvedali, pořád máme Plzeňský Prazdroj za 63 korun a rádi bychom to tak udrželi do konce roku letošního. Lidí chodí zatím úplně stejně, především večery jsou pořád plné, nemám lidi kam usazovat,” říká provozní plzeňské hospody Na Parkáně Josef Halbhuber. Patrný je podle něj i vzrůstající trend, kdy pijáci piva preferují prémiovější produkty, jako ležáky nebo speciály a určitě si víc vybírají podle své oblíbené značky piva.

To potvrzuje i výčepní Filip Rohan z hospody Zlatá kráva v centru Plzně, kde se čepuje stejnojmenné pivo z nepomuckého pivovaru. “Lidi hodně pijí speciály. Naše plnotučná dvanáctka stojí 58 korun a naposledy jsme zdražovali na konci roku o dvě koruny. Na návštěvnosti se to vůbec neprojevilo, lidí neubývá. Je tu pořád plno a máme i štamgasty, co si těch svých deset za večer tady dají,” říká Rohan.

Jiná situace je ovšem ve venkovských hospodách, které mají nižší návštěvnost. Cena piva tam proto oproti nákladům tolik nevzrostla a hospodští na vesnicích se musejí mnohem víc snažit, aby přežili. Typickým příkladem je známý hostinec U žáby v Chrástu u Plzně. “Tady máme dvanáctku Prazdroj za 50 korun, třetinku za 30 korun. Zdražím jen když budu muset, to znamená, až když zdraží pivovar. Naposled to bylo v říjnu o dvě koruny,” říká Miroslav Kozák, který tuhle hospodu provozuje už 31 let. “V Plzni budou pít i za sedmdesát, ale my jsme vesnická hospoda závislá na štamgastech a v létě pak na chatařích. Pije se tu hlavně desítka, ta je za 37 korun. Další zdražení by byl asi problém, už takhle je to sotva na provoz,” dodává Kozák.

V Plzeňském Prazdroji otevřeli nový, plně automatizovaný sklad. Ten poskytne více skladovací kapacity a zajistí rychlejší expedici piva k zákazníkům. Jedná se investici za 780 milionů korun, největší v plzeňském pivovaru od roku 2006.
Prazdroj otevřel automatizovaný sklad na 18 milionů lahví za 3/4 miliardy korun

Desítka se více pila i v hospodě U Ženíšků v Červeném Hrádku kousek od Plzně. Ale tam postupně hosté začínají dávat přednost dvanáctce. “Před časem, jak se zdražovalo pivo, dost lidí přešlo u nás na desítku, ale už se to zase vrací. Zdražovali jsme naposled po Vánocích a teď u nás Prazdroj vyjde na 51 korun, malý na 38 korun,” říká provozní Lukáš Horyna.

“Zvyky štamgastů změnila pandemie a lidé začali popíjet doma u vlastního výčepu. Nyní se ale lidé vrací mírně zpět směrem do hospod. Hospoda není jen místo, kde se najíte nebo si dáte pivo, ale plní také společenskou funkci, kdy si zajdete s kamarády na pivo. Jde více než kdy jindy o zákaznický zážitek. Když ho v hospodě najdete, hospoda přežívá dobře, když tam není, hospodský bojuje o přežití,” říká Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků a hned dodává: “U těch hospod, které na trhu zůstávají, pak záleží daleko více než v minulosti na tom, na jakou klientelu cílí a jakou finanční sílu má provozovatel. Obecně musejí provozovatelé promítnout do svých cen vysoké vstupní náklady na suroviny, energie a personál, aby zůstali konkurenceschopní. Rekordní inflace a zvyšující se vstupní náklady provozovatelů, zejména surovin, se zatím promítají spíše do cen jídla a logicky se musely promítnout do cen v hospodách a restauracích.”

To potvrzuje i Josef Halbhuber. “Cenu piva zachováme, ale z důvodu zdražení energií a dalších vstupů budeme nuceni od dubna upravovat ceny jídla. Dodavatelé zdražují, tak se to musí někde projevit,” vysvětluje.

Plzeňský experimentální minipivovar Proud se letos už potřetí zapojil do celosvětové akce Pink Boots Collaboration Brew Day.
V Proudu opět vaří speciál v růžových holínkách. Oslavuje ženy v pivovarnictví

Klíčové pro tvorbu cenu je přitom i umístění provozovny. Ve větších městech a turistických centrech si mohou hospodští dovolit promítnout zvýšené vstupy plně, protože jejich klientela to zvládne, jako například v Plzni. V menších městech, nebo přímo na vesnicích, je to mnohem složitější. Klientela, která by snesla vyšší cenu a tím i kvalitu, tam prostě není.

“Celkově výběr piva nebo cenotvorba z pohledu hospodského je spíše spojena s celkovým zaměřením provozovny a klientelou. Zda investuje do kvality služeb i do interiéru, zda vaří teplá jídla nebo menu apod. Obecně je klientela v menších obcích cenově citlivější a hospodští nemají peníze na to investovat do podniku větší prostředky, tedy nemají sílu nabídnout zážitek a služby, za který by lidé utráceli více,” vysvětluje Kastner.

Přestože cena piva u nás obecně roste, stále patří mezi nejlevnější v Evropě. Lidé byli zvyklí na pivo v přepočtu za půldruhého eura. Hranice už je dávno překonaná. “V Německu stojí velké pivo pět šest eur. Co se týká zákazníků, nůžky se otevírají. Kdo nemá hlouběji do kapsy, pořád si chce dát dobré pivo. Hospody, které ve velkých městech kypí životem, nejsou nejlevnější, ale lidé na vesnici víc koukají na cenu. Obecně pak ubývá ultrapijáků. Na deset piv za večer už málokdo chodí,” říká Kastner.

Ilustrační snímek
Čepovaná plzeň za dva roky zdražila o deset korun. Rozdíly v krajích jsou značné

Ani pro městské zákazníky a pivní fajnšmekry však už nevidí příliš velký prostor pro zdražování piva provozní Halbhuber. “Za současné situace, pokud neporostou platy, tak do těch devětašedesáti korun za pivo by ten prostor pro zdražení snad ještě byl, ale 70 korun už považuju za psychologickou hranici. To už by byl průšvih.”