Poté, co si mnozí oddychli po skončení covidových restrikcí, totiž do podnikání výrazně zasáhl růst cen prakticky všech vstupů, který vesničtí restauratéři nemohou plně přenášet na své hosty. A ti navíc také ubývají. Podle Prazdroje například v roce 2019 navštívilo vesnickou hospodu alespoň jednou za 14 dní 67% lidí, loni už to bylo jen 62%. Návštěvy hospod nejvíce ze všech omezili právě lidé v obcích do 5 000 obyvatel.

„Na celou gastronomii dopadá razantní růst cen vstupů. Ale zvláště hospodští na vesnicích musí velmi citlivě zvažovat koncové ceny pro spotřebitele, protože ti jsou na jakékoliv navýšení výrazně senzitivní. Zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech přešlo na pití piva v domácím prostředí – v garážích nebo na zahrádkách. A nové hosty shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Mnoho provozovatelů se i přes tíživou ekonomickou situací ale dál snaží ze všech sil zachovat hospodu jako tradiční místo setkávání lidí na venkově. „Vesnická hospoda je často jediným místem, kde najdete skutečně pestrou směsici lidí nejrůznějších povolání a názorů. Hospodští tak často drží hospodu, aby zachovali místo setkávání pro místní i přespolní,“ komentuje agrární analytik a ekonom Petr Havel.

Podle posledního průzkumu Prazdroje mezi 856 hospodami více než sedmnáct procent restauratérů zvažuje, zda bude v provozování svého podniku pokračovat. Nejpesimističtější jsou právě hospodští z vesnic. „Zatímco ve větších městech často končící hospodu převezme nový nájemce a její provoz třeba s nějakou obměnou znovu rozjede, na vesnicích je to mnohem problematičtější. Uzavření hospody většinou znamená její definitivní konec,“ dodává Havel.

I kvůli jejich tíživé situaci se snaží Plzeňský Prazdroj hospodským na vsích maximálně pomáhat. „Naším cílem je udržet hospody v co největším počtu obcí. Spolu s kostelem a vesnickým fotbalem, který také podporujeme, jsou to tradiční body, kde se vždy vytvářela místní pospolitost,“ vysvětluje Tomáš Mráz.

Proto Prazdroj už šest let provozuje program pro podporu venkovských hospod s názvem Vesnice. Investoval do něj již téměř 28 milionů korun, nejvíc přitom loni, přes devět milionů. Do projektu může vstoupit jakákoli místní hospoda, která odebírá piva z Prazdroje a zároveň je situovaná v obci do 5 000 obyvatel. Celkem se již zapojila tisícovka hospod a pivnic, což je více než 13% všech vesnických hospod v Česku. „Pomáháme hospodám rozvíjet jejich podnikání. Spolufinancujeme třeba nové fasády nebo venkovní zahrádku. Zároveň spolu s nimi pořádáme speciální akce, třeba oslavu dožínek, aby měli lidi další důvod k návštěvě. Když totiž hospody udělají něco navíc, je velká šance, že hosté přijdou, a jim se zvýší tržby. To se děje vlastně všem, kteří jsou zapojení do našeho programu. Ale i tak je to pro ně náročné v současných ekonomických podmínkách, kdy často balancují na hranici profitability,“ dodává Tomáš Mráz.

Že hostinští aktivní přístup Prazdroje oceňují, potvrzuje například Marie Valentová, která provozuje hospůdku v západočeské Neuměři: „Bez podpory ze strany plzeňského pivovaru a také obce, která nám mimo jiné odpouští nájemné, by naše situace byla určitě ještě obtížnější,“ říká Valentová.