Připustil, že ne všechny žádosti o přijetí jsou vždy kladně vyřízeny, výjimečně však je důvodem obsazení všech 28 hospicových lůžek.
„Rozdíly mezi počty žádostí a skutečně přijatými pacienty jsou způsobeny tím, že pacient vyžaduje buď stálou lékařskou péči a speciální zdravotní techniku, nebo už není schopen převozu z jiného zdravotnického zařízení,“ řekl Forejt. Důvodem podle něj bývá i skutečnost, že nemocný nepotřebuje paliativní léčbu, tedy tu, která mu uleví od bolesti, ale spíš umístění do domova důchodců či léčebny dlouhodobě nemocných. Takovou péči však hospic nemůže suplovat.
Předseda představenstva hospicu a náměstek primátora Plzně Petr Náhlík (KDU–ČSL) uvedl, že zařízení s 28 lůžky v Plzni vyhovuje současným potřebám, další hospic by se podle něj uživil například na Klatovsku. „Podporujeme zavádění hospicové péče v domácím prostředí, kde není pacient trvale hospitalizován, ale dochází k němu odborník, který mu aplikuje léky proti bolesti a pomáhá mu,“ vysvětlil Náhlík.
Pro lidi ze spádové oblasti Klatovska či Sušicka je však plzeňský hospic daleko. „Vedeme jednání s Plzeňským krajem, který vhodnou lokalitu hledá,“ dodal Náhlík.
Hospic sv. Lazara v Plzni provozuje v budově ve Sladkovského ulici 66 stejnojmenné občanské sdružení již desátým rokem a přijímá do něj pacienty z celého kraje. Podle Náhlíka žije zařízení především z plateb zdravotních pojišťoven, finančně mu přispívá i Plzeňský kraj, město Plzeň a sponzoři. Jedním z příjmů je i platba pacienta, která pokrývá nadstandardní ubytování, zejména telefon, polohovatelné lůžko, televizi. Například pacienti s měsíčním příjmem do čtyř tisíc korun zaplatí za měsíc pobytu 2100 Kč, ti s příjmem nad 12 tisíc korun měsíčně uhradí 10 200 Kč.
