To ale nyní pokrátilo dotace všem neziskovým organizacím. Hospic se tak ocitl v existenčních potížích. Pomoc celou chybějící částkou nakonec přislíbil Plzeňský kraj.

„Ten jsme původně žádali o pomoc klasickou oficiální cestou, tedy vypsáním žádosti, grant nám ale neuznali, a dostali jsme pouze padesát tisíc korun, tedy pouhých pět procent potřebné částky,“ uvádí ředitel hospicu Jakub Forejt. Obrátil se proto přímo na ekonomického náměstka Milana Chovance. „Myslím, že zařízení jako je hospic jsou pro naši společnost přínosná a před lidmi, kteří zde pracují, smekám. Peníze dostanou v září,“ slíbil Chovanec.

„Hospic je neziskovou organizací, a těm se nyní dotace musely pokrátit, je na tom stejně jako ostatní neziskovky,“ vysvětlil situaci náměstek primátora Petr Náhlík, který je také předsedou rady Hospicu sv. Lazara.

Jiné obdobné zařízení v našem kraji ale není a pokud by se na jeho provoz peníze nenašly, neexistuje za něj adekvátní náhrada. „Rozdíl mezi domovy pro seniory nebo léčebnami dlouhodobě nemocných je v personálu. Jeho počet je zde oproti nim na počet pacientů dvojnásobný. Může se tedy našim klientům skutečně věnovat tak, jak to potřebují,“ říká Forejt. V zařízení je 28 lůžek, průměrná doba hospitalizace zde trvá 32 dní. Ročně navštíví hospic na 260 klientů.

Ačkoliv je v kraji jediný, kapacita je prý vyhovující. „Máme seznam čekatelů, ale čas od času nastane situace, které pracovně říkáme, že odjede vlak do nebe. Pak se náhle uvolní hned 12 lůžek. A protože ´vlaky do nebe´ nejezdí pouze u nás ale také v léčebnách dlouhodobě nemocných a domovech pro seniory, nějaký čas trvá než kapacitu naplníme,“ vysvětluje ředitel.

Hospic spolupracuje také s dobrovolníky, kteří si s nemocnými povídají, čtou jim noviny nebo si s nimi, či jim, zpívají. „Na jednu stranu je totiž dobré, že pacienti zde mají svůj jednolůžkový pokoj a tedy soukromí, na straně druhé, ale nechceme, aby se cítili osamocení,“ říká Forejt.

Co podle něj u nás stále ještě chybí, je rozvoj domácí hospicové péče. „Zatím se nám nedaří dohodnout se s pojišťovnou,“ uvádí Forejt a dodává, že oproti pečovatelské službě zde by jezdila po domácnostech proškolená zdravotní sestra.