Pravděpodobně totiž budou ukazovat o hodinu méně. Jako každý rok se je opět chystá navštívit hodinář Jindřich Klinger z Tlučné, aby stroj přeřídil z letního času na zimní.

Šestapadesátiletý muž se v kraji stará o několik desítek nejen věžních hodin. Na jaře a na podzim však přeřizuje jen několik málo z nich. „Většina strojů je dnes už automatická a mnohde se o změny času starají místní. Třeba starostové, kteří vylezou na věž a ručičky sami posunou. Stačí jim jednou ukázat, jak se to má udělat," říká Klinger.

Zimní čas díky němu už od pátku odměřují hodiny na budovách plzeňského Církevního gymnázia a také na roudenské základce. V sobotu přijdou na řadu další – včetně ikonické katedrály na náměstí.

„Bartoloměje přeřídím někdy během odpoledne. V plánu mám i hodiny na pedagogické fakultě, ale ještě nevím, jestli mě tam v době prázdnin vůbec někdo pustí. Když to nepůjde, nechám je na pondělí," líčí hodinář své denní úkoly, které jsou pro něj zároveň koníčkem. Po celém kraji má totiž stroje, o nichž může říct, že jsou jeho oblíbené. „Třeba v Černotíně nebo v Neurazech jsou moc pěkné, ještě na kliku. Ty mám rád," pokračuje.

Co vlastně Jindřich Klinger na stále tolik přetřásanou změnu času říká? „Zdravotně nebo psychicky to na mě nijak nepůsobí. Ale jinak bych se řadil spíše k těm lidem, kteří mají názor, že v dnešní době je změna času už přežitek," tvrdí.

Přeřizování domácích hodin proto nijak zvláštně neprožívá. „Mám jedny staré pendlovky a ty posouvám až ráno. Hodinky nenosím a mobil se přeřizuje sám," zasmál se Klinger.