Na světové produkci se dnes piva typu „pils” podílí 70 procenty. Ze všech piv uvařených v ČR tvoří piva plzeňského typu dokonce 99 procent! Ať už tedy pijete české pivo jakékoli značky, tak jako tak vychází z plzeňského předka.

Starověké kořeny piva

Pivo je nejstarším a nejpopulárnějším alkoholickým nápojem na světě. I když historie piva sahá až do dob starověké Mezopotámie, dnešním pivařům i příležitostným gurmetům by tehdejší pivo nechutnalo. Dnes zlatavý nápoj měl podobu hnědé a kalné tekutiny či spíše kaše a i o mnoho tisíc let později mělo pivo jinou podobu, než jak jsme dnes zvyklí. To se týká zejména obyvatel české kotliny.

Pivo před rokem

1842 Po celá staletí se používalo při výrobě piva svrchní kvašení mladiny, což s sebou neslo výrazné zhoršení kvality piva vyráběného při horkém počasí. Ani plzeňské pivo nebylo v dávné historii zdaleka tak proslulé, jako je tomu dnes. Historické zprávy přinášejí spíše hanlivé výroky na adresu trpkého a hořkého, svrchně kvašeného plzeňského piva, které nemělo šanci obstát v konkurenci tehdy vyhlášeného českého piva ze Žatce, Domažlic nebo Rakovníka, které se např. během 16. století dováželo k císařskému dvoru Ferdinanda I. do německého Norimberku a jinam. Pivo se vařilo tzv. svrchně kvašené (podle druhu použitých kvasnic, vynášených po skončení fermentace do pěny na hladině), bílé – pšeničné nebo červené – z ječmenného sladu. Pivo bylo ještě na počátku 19. století vzdálené naší dnešní představě piva. Zpravidla šlo o kalnou žlutohnědou tekutinu hustší konzistence. Pro „zlepšení kvality“, ale především pro „ochranu“ piva někteří pivovarníci přidávali podle „babských receptur“ třísky ze šibenice, provaz z oběšence, mech či lišejník a jiné zaručené přísady.

Vznikly i pivovarnické cechy, které předávaly znalosti vaření piva z generace na generaci s tím, jak se pivovarníci i jejich spotřebitelé stávali stále více náročnými. Standardy kontroly kvality byly ale stále ještě v plenkách a kvalita piva nestálá! Například při jednom z „testů“ kvality polili lavici pivem, sedli si na ni a po chvíli vstali. Pokud se lavice přilepila na kožené kalhoty, pivo bylo považováno za dostatečně kvalitní a pitelné.

Pivní revoluce v roce 1842

Základy moderního vaření piva se napříč střední Evropou rozšířily v devatenáctém století. Bod zlomu nastal v roce 1838 v Plzni. Rozzlobení obyvatelé Plzně na protest proti kvalitě piva rozhodli vylít celých 36 sudů nepitelné břečky na náměstí. Tato příhoda přiměla místní právovárečníky k tomu, aby se sdružili s cílem najít takový způsob vaření piva, který by zajistil stálejší kvalitu produkce. Tak byl učiněn první krok ke změnám, které ovlivnily celý pivovarnický průmysl a nastavily standardy pro všechny pozdější ležáky.

Vznik fenoménu Pilsner Urquell – prapiva 70 % piv na světě

Plzeňští právovárečníci učinili klíčové rozhodnutí: najali si mladého architekta Martina Stelzera, aby pro ně postavil co možná nejmodernější pivovar. Stelzer se rozjel po světě, aby si prohlédl to nejlepší a nejúčelnější z pivovarnické architektury. Nejdůležitější však bylo, že při svých cestách objevil sládka, který měl změnit celý dosavadní způsob vaření piva: rázného a výjimečného mladého Bavora jménem Josef Groll.

5. října 1842 zkombinoval Josef Groll bavorský způsob spodního kvašení s místními vybranými ingrediencemi: speciálním druhem ječmene a zde pěstovaným žateckým chmelem, který je považován za nejlepší na světě. V novém, technologicky vyspělém pivovaru je doplnil místní měkkou vodou a výsledkem byl průzračný, zlatý nápoj s unikátní chutí, jaký předtím svět nespatřil.

Rozšíření spodně kvašeného piva

Zprávy o výjimečném pivu brzy zvýraznily město jeho původu na mapě. Netrvalo dlouho a pivo se už prodávalo nejen doma, ale také v zahraničí. Dá se říct, že Pilsner Urquell je prvním z celosvětově prodávaných piv. Například v USA se prodává už od roku 1873. Měšťanský pivovar v Plzni se modernizoval a rostl společně se stoupající poptávkou po pivu. S úspěchem nevyhnutelně přišla konkurence, zlaté pivo Josefa Grolla se pokusily napodobit jiné značky, které prohlašovaly, že jsou plzeňským pivem, bez ohledu na to, zda z Plzně skutečně pocházely, nebo ne. Jako „plzeň“ se dnes druhově označuje jakékoli spodně kvašené zlaté pivo, přibližně dvě třetiny světové produkce piv se prodává pod označením ‘pils’ nebo ‘pilsner’.