Američan George Thompson udělá oběma rukama siláckou pózu a sál Měšťanské besedy plný studentů se mohutně roztleská. Stejné ovace pak sklidí i Belgičané José Schindfessel, který do mladého publika namíří vítězné gesto, a Valère Gustin, jenž čiperně vyskočí ze židle a obouruč mává na všechny strany.

Veteráni, kteří v květnu 1945 osvobozovali západ Čech, jsou po roce zpátky v Plzni a jsou tady stejně rádi, jako je ráda vidí Plzeň.

Včera se setkali s žáky základních a středních škol. Hodně mluvili o svém věku, o kamarádech, kteří tu s nimi nemohou být, o tom, jaký to před 72 lety mělo všechno smysl.

Byli vážní i vtipní. Byli dojatí. „Prožil jsem v Plzni dva velmi šťastné týdny. To mladické nadšení si v hlavě stále vybavím, ale do jiných částí těla už nepronikne,“ nechal se slyšet pravidelný host Slavností svobody Earl Ingram. „Říká se, že každý den je dobrý, když se probudíte na travnaté straně hlíny,“ glosoval pak George Thompson, jenž válku přečkal bez škrábnutí. „Někdy to ale bylo o vlásek,“ dodal.

Veteráni také odpovídali na dotazy. Jeden z těch méně tradičních se týkal jídla za války. Mluvili o něm hlavně Belgičané, kteří se k Američanům přidali po bitvě v Ardenách. „My v odboji jsme byli stejně jako civilisté rádi za cokoliv. Sebrali jsme na poli bramboru, někdy zabili krávu. Ale u americké armády bylo jídla tolik… Spoustě z nás se podařilo se spravit,“ vzpomínal Michel Gilain. Podle Josého Schindfessela se Američané divili, proč Belgičané dojí a hned si jdou pro jídlo znovu: „Asi to nebylo poznat, ale pořádná strava nám opravdu chyběla. Mnoho nás bylo na hranici podvýživy.“

Během Slavností svobody se bude beseda s veterány konat ještě jednou, tentokrát už pro veřejnost. Do Měšťanské besedy na ni můžete přijít v pondělí 8. května od 9.30 hodin.

Měšťanská beseda
Měšťanská beseda zahájila předprodej letních venkovních představení