Na konci května centrum otevře Karel IV. s družinou. Od jeho narození ten měsíc uplyne 700 let.

Centrum budou tvořit dvě budovy – samotná hájovna, která dnes prakticky nemá využití, a s ní novostavba, jež vyroste na místě zdemolované stodoly. Hájovna bude turistům včetně rodin s dětmi, pěším, cyklistům i těm s automobily, poskytovat služby, dávat jim tipy na výlety i poskytovat místo k odpočinku. „Ze stodoly budou veřejné toalety, minicykloservis a zázemí pro centrum," popisuje starostka Starého Plzence Vlasta Doláková.

Akorát vařit se pod Radyní nebude. Tedy zatím. Zastupitelé města totiž na prosincovém zasedání rozhodli, že od soukromého majitele odkoupí řadu let zavřenou restauraci, jež s hájovnou sousedí, a budou pro ni hledat provozovatele. „Budova je úplně prázdná bez vybavení, zařízená není ani kuchyně. To vše je před námi, je třeba dokončit rekonstrukci objektu," dodává starostka s tím, že město ale restauraci pod Radyní chce.

Radyně a Karel IV.• Karel IV. se rozhodl hrad na hoře Radyně postavit před rokem 1361 pravděpodobně proto, že přemyslovský hrad ve Starém Plzenci už svoji úlohu neplnil a Plzni hrad scházel.
• Původní německé jméno hradu znělo Karlskrone, jenže se příliš neujalo a hradu se brzy začalo říkat podle hory, na níž stojí.
• Radyně zpustla koncem 15. století a spíše než s Karlem IV. je dnes spojována s bájným hradním pánem Radoušem.

Pro turisty by bylo příjemnější kupovat si občerstvení, jídlo a pití tam než v pojízdném karavanu, což byla v posledních letech jediná možnost.

Uvedení centra do provozu je naplánováno na 28. května. „Program zahájí příjezd Karla IV. s družinou, otevření centra a odpolední slavnost s dobovou módní přehlídkou, hudbou, řemesly a oživenými prohlídkami," jmenuje organizátorka Denisa Brejchová.

Starý Plzenec ale ještě před Karlovým výročím čeká jedno. Na začátku dubna si město připomene 1040 let od první písemné zprávy o tehdejší Staré Plzni. „9. a 10. dubna se bude konat další Den Staré Plzně, tentokrát s větším důrazem na bitvu vojsk římského císaře Oty II. a českého knížete Boleslava II. z roku 976," zve Denisa Brejchová.