Ta pracovala, aniž by věděla, čí písmo posuzuje, a mezi pisateli byl i tehdejší lídr Věcí veřejných Jaroslav Škárka. Nyní si můžete přečíst, jak politika charakterizovala grafoložka přibližně před rokem.

Co o něm tvrdí grafolog:
Člověk, který psal tyto řádky postrádá větší sebekontrolu. Je mu často jedno, co udělá nebo řekne a jaký to bude mít dopad. Je inteligentní, ale tento dar používá především jako originalitu, odlišení se od ostatních lidí, individuální pohled na všechny jevy i na lidi kolem sebe. Vyžaduje a potřebuje obdiv, pozornost okolí. Je rád, když je považován za hodného obdivu. Je mu jedno, že mu lidé nerozumí, snad ani nechce, aby mu každý rozuměl – ztratil by pak tu svoji výjimečnost, odlišnost. Je to vůdčí typ – dokáže ukazovat směr, cíle. Jejich uskutečnění, dotahování do detailů přenechává druhým.

Osobnost nespěje k harmonii. Právě naopak, staví svůj život na tom, že se něco děje, mění, všechno kolem něho i on sám je stále v pohybu. Upozorňuje na sebe velkou vitalitou, expresivitou, která se projevuje gestikulací a určitě i v mimice. Může tak strhnout své posluchače, je pro ně zajímavý. Nedělá mu problémy vystupovat před lidmi, předvádět se. Rád cestuje, poznává a ohromuje svojí osobou a potřebuje k tomu velký prostor. Má asi spoustu zájmů, vše přijímá s radostí, potřebuje, aby se kolem něho stále něco dělo. Kolikrát asi už narazil na neporozumění, ale má velkou sílu jít dál a nenechat se zkrotit do nějakého průměru!