Online hlasování Památky děkují probíhá od 16. června od 12 hod do 30. září 2021 zde.

V kategorii Objev se bude o přízeň veřejnosti ucházet nález a restaurování nástropní barokní fresky v interiéru zámku v Horažďovicích. V kategorii Obnova památky bylo navrženo Západočeské muzeum v Plzni a tesařská firma Zdeněk Vaindl za obnovu technické národní kulturní památky vodní hamr v Dobřívě. V kategorii Záchrana památky pak figuruje obec Trnová za záchranu roubeného stavení v areálu usedlosti č.p. 2 v obci Trnová.

Ocenění Památky děkují je udělováno na základě online hlasování veřejnosti. Svým hlasem na webu https://www.npu.cz/pamatky-dekuji mohou milovníci památek podpořit jednoho z navržených kandidátů na získání této speciální ceny napříč celkovými šesti kategoriemi soutěže. O vítězích jednotlivých kategorií pak rozhoduje odborná porota.

Barokní freska z Horažďovic

Při obnově interiérů věže zámku v Horažďovicích byla restaurátorem Jindřichem Šlechtou nalezena a následně také restaurována nástropní malba. "Průzkum vrstev přemaleb, který provedl restaurátor před běžnou obnovou povrchů stěn a stropu v západním křídle zámku, odhalil v místnosti prvního patra nárožní věže rozsáhlou nástropní barokní figurální fresku," přibližuje nález Národní památkový ústav na svých stránkách.

Malba neznámého autora byla identifikována jako milostný výjev z doby kolem roku 1700. Dílo bylo vytvořeno technikou fresco secco neznámým autorem na základě grafické předlohy z roku 1590 od Hendrika Goltziuse, jíž se autor do detailu držel. Jejím námětem je scéna ze starověké báje a pověsti o závisti. Zachycuje Merkura (v řecké mytologii Hermes) v okamžiku, kde se zamiloval do Hersé, dcery prvního athénského krále. Malba byla v minulosti zakryta v důsledku rozsáhlého poškození podhledu stropu, které bylo způsobené jeho nevhodně technicky řešenou konstrukcí. K dalšímu poškození malby v minulosti došlo při vkládání rozvodů elektroinstalace. Ve středu stropu se malba již nedochovala. V rámci restaurátorských prací byla tudíž provedena i rekonstrukce nedochovaných partií malby na základě zjištěné grafické předlohy. Interiér věže je součástí prohlídkového okruhu zámku.

Obnova vodního hamru

Hamr „Hořejší lub“ v obci Dobřív je nejvýznamnější a největší památkou svého druhu v České republice a unikátem i v rámci střední Evropy. Objekt, vzniklý ve dvacátých letech 19. století prokazatelně na místě starší stavby, zpracovával surové železo na polotovary. Výroba posléze přešla na těžké kované nářadí a hamr byl nově vybaven strojním zařízením, doplňovaným v průběhu 20. století stroji s elektrickým pohonem. Muzejní expozicí se objekt stal po ukončení provozu; následně v roce 1958 získal statut kulturní památky a v roce 2010 národní kulturní památky. V lednu roku 2016 byl zahájen projekt celkové obnovy hamru. V té době se nacházel ve velmi špatném stavebně technickém stavu; řada strojů nebyla funkčních. Rekonstrukce přinesla nejen obnovu vlastní stavby, ale i technického zařízení včetně obnovení jeho plné funkčnosti a také vybudování dosud chybějícího provozního zázemí pro návštěvníky. Obnova byla ukončena v roce 2020. Provozuschopná technická památka s nově vzniklou doprovodnou expozicí je přístupná veřejnosti.

Záchrana roubenky v Trnové

Roubená chalupa z konce 18. století v obci Trnová byla již na pokraji zániku. Dům byl od roku 1936 bez využití a procházel minimální údržbou. Objekt se rozhodla zachránit obec, která přistoupila k jeho odkupu a následné rekonstrukci. Při obnově byly zvoleny tradiční řemeslné techniky. V loňském roce bylo dokončeno zajištění zděných částí stavby a přistoupilo se k obnově dřevěných konstrukcí. Rovněž byly obnoveny cenné truhlářské detaily a dochovaná výbava interiéru. Dům by měl být prezentován ve stavu daném posledními úpravami z doby kolem roku 1900, tedy i s obnovenou doškovou krytinou, vnější chlebovou pecí, původními dveřmi, okny, podlahami, lepenicí na stěnách a stropech. Jádro roubeného selského stavení, pocházející z doby kolem roku 1670, je jedním z mála dochovaných příkladů typické venkovské architektury plzeňského regionu. Zrekonstruované stavení by se mělo stát kulturním centrem obce a poskytnout i prostor pro činnost místních spolků. Roubený interiér bude sloužit jako dobová ukázka bydlení a pro oživení lidových tradic, k čemuž budou využity i předměty z původní domácnosti majitelů statku.