Fotoalbum nehledá jen historii

Ta bude k vidění od poloviny dubna v bývalém depu dopravních podniků v Cukrovarské ulici.

Na výzvu Deníku, který s organizátory sbírky fotografií každodenního života Plzeňanů spolupracuje, zareagovala také Marie Pechová. Poslala dva historické snímky z Kollárovy ulice. Tam se kdysi provdala její prababička, rodina tu také podnikala. „Na prvním snímku je moje maminka Marie Kóšová coby šestiletá holčička se svou kamarádkou před domem v Kollárově ulici," říká o fotografii z roku 1943 Plzeňanka.

K historickým rodinným fotografiím se dostala díky tomu, že své mamince nyní zpracovává prezentaci. „Takže mám skoro všechny fotky. Zjistila jsem třeba, že moje babička byla zamlada opravdu krásná žena," dodala Marie Pechová, která v domě v centru města bydlela celé dětství. Odstěhovala se až poté, co se vdala. Její rodina měla dlouhá léta ve stejné ulici krámek – koňské řeznictví. Než jim ho za komunismu sebrali.

Před tímto obchodem vznikl v roce 1939 druhý snímek, který dnes přinášíme – Václav Neuman, jehož jméno stojí na štítu krámku, je pradědeček Marie Pechové. „Mám i fotografii, vlastně takové tablo, které si nechával dělat cech řezníků," podotkla Plzeňanka.

Do Plzeňského rodinného fotoalba ale není nutné přispívat jen historickými fotografiemi, naopak. „Nechceme umělecké, novinové nebo jen ty povedené snímky. Jde nám o zachycení každodennosti. Takže uvítáme klidně i dnes tak populární selfie," říká Christian Potiron, který se na vzniku fotoalba podílí. Cílem má být jakási sonda do života Plzeňanů, na tomto projektu Skrytého města spolupracují i antropologové.

Poslední snímek, který dnes přinášíme, je od Karolíny Žitkové a je z roku 2012. Fotka vznikla na Berounce. „Byli jsme na vodě s partou z gymplu, z čehož se stala na pár let tradice. Na fotce je kamarádka, s níž jsem trávila svá pubertální léta. Po maturitě jsme se ale bohužel každá vydala svou vlastní řekou," upřesňuje Žitková.