Nejvíce památek loni přibylo na Tachovsku, kde statut nově získaly čtyři objekty: kostel Navštívení Panny Marie v Rozvadově – Nových Domcích, soubor rodinných hrobek a pamětního kříže na hřbitově ve Stříbře, lázeňský dům „Mír“ čp. 68 v Konstantinových Lázních a bývalý pivovar a mincovna v Plané.

Plánská mincovna, kterou město před lety odkoupilo od od soukromého majitele a byla založena počátkem 17. století Jindřichem Šlikem na místě původního gotického domu, se v následujících letech dočká rekonstrukce. Vzniknout by v ní mělo společenské a kulturní centrum.

Z mincovny centrum

Vedení města loni v říjnu představilo veřejnosti jednu z možných budoucích podob celého areálu. Studii možnosti využití připravilo pro město pražské architektonické studio xtopix, které stojí také za ceněnou přestavbou plánského Kinanekina. „Život by mělo budově vdechnout nové využití, kde se uvažuje s kombinací komunitního užívání na denní bázi skrze „plánský obývák“, tedy výtvarnou hernu a dílnu, kde si mimo jiné mohou děti razit své mince na 3D tiskárně,“ přiblížil představy studia architekt Pavel Buryška.

Dodal také, že se rovněž počítá s interaktivním muzeem česko-německého soužit, nedílnou součástí by měl být i pronajímatelný prostor přilehlé barokní sýpky a klasicistního objektu, kde by se mohly konat svatby.

Podle Národního památkové ústavu (NPÚ) pak v okrese Klatovy přibyly dvě kulturní památky, a to vodní mlýn čp. 149 ve Švihově a stodola v Křížovicích u Číhaně, na Plzni jihu pak drážní vodárna v Kasejovicích a židovský hřbitov v Dolní Lukavici.

Usedlost a altán

O stejný počet se navýšil i fond kulturních památek v okrese Plzeň-sever, který je zde zastoupen domem čp. 24 ve Chříči a usedlostí čp. 6 v Kůští. Na Domažlicku se mezi památky zařadil lovecký altán “Kuchyňka“ v Chocomyšli. „Podněty vycházejí z dlouhodobého památkového průzkumu regionu a z podnětů od vlastníků, případně jako reakce na žádosti podané na Ministerstvo kultury,“ vysvětlila Jana Bukovská, vedoucí oddělení evidence památek a informačních systémů plzeňského NPÚ.

U některých objektů byla také vyhlášena plošná památková ochrana. Ochranné pásmo tak vzniklo kolem hospodářského dvora Kalec u Žihle na severu Plzeňska, kde nyní podléhá památkové ochraně kromě samotného areálu bývalého klášterního dvora i navazující kulturní krajina. Kalec byl v 18. století významnou hospodářskou součástí plaského kláštera.

Loni byly rovněž doplněny již chráněné areály o další položky – pivovar v areálu zámku v Nalžovských Horách a obytný objekt a lihovar v předhradí areálu zříceniny hradu v Janovicích nad Úhlavou, sladovna ve dvoře domu čp. 193 v Prešovské ulici Plzni, stodolu, hospodářskou budovu a kolnu u statku čp. 2 v Ejpovicích a obytné stavení, chlév, kolnu, stodolu a ohradní zeď u usedlosti čp. 2 v Trnové na Plzeňsku.

Kompaktní celek

„V případě Ejpovic, Plzně a Trnové byl podán návrh na rozšíření památkové ochrany z podnětu vlastníka. K hlavní obytné budově byly jako součást kulturní památky dodatečně prohlášeny doplňující hospodářské nebo výrobní objekty, takže kulturní památka teď tvoří kompaktní celek,“ sdělila Bukovská s tím, že v případě budov na předhradí janovického hradu šlo o dlouhodobě zamýšlené doplňující prohlášení památkově hodnotných historických objektů, které stály na chráněných pozemcích, ale samy o sobě kulturní památkou nebyly.

Zámecký pivovar v Nalžovských Horách byl pak podle ní navržen k prohlášení jako poslední budova hospodářského dvora zámku, protože v době projednávání jeho návrhu na prohlášení byl objekt v exekuci a vlastnické vztahy zde byly nejisté.