Návštěvníci centra si mohli poslechnout celkem 27 Havlových projevů, které ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla vybral divadelník, dramaturg a vysokoškolský pedagog Roman Černík.

Podle organizátora akce a produkčního Moving Station Ondřeje Sosny dává Václav Havel touto cestou lidem příležitost být spolu. „Událost je nejen o tom, připomenout si, jak Václav Havel přemýšlel a jak komentoval dění ve společnosti, ale hlavně o tom se v čase adventním společně setkat,“ uvedl Sosna.

Mezi více než osmi desítkami čtenářů projevů byl také ministr kultury a primátor Plzně Martin Baxa. „Už deset let není Václav Havel mezi námi a město ve spolupráci s Moving Station se rozhodlo jeho odkaz připomenout prostřednictvím jeho slov. Tedy tím, k čemu bychom se měli stále vztahovat a proč je Václav Havel pro nás důležitý, tedy připomenout jeho myšlenky, za kterými stál a kterými nás obohacoval,“ řekl Deníku.

Ten četl Havlovo poselství k mezinárodnímu dni divadla. „Protože jsem byl dnes uveden do úřadu Ministerstva kultury, je toto moje první ministerská událost.“

Osobní vzpomínky na prezidenta zmínil Baxa Deníku dvě. „Ta první je, když jsem jako čtrnáctiletý poprvé viděl Václava Havla, když přijel na oslavy osvobození do Plzně v roce 1990. A měl jsem tu příležitost se v roce 2011 zúčastnit rozloučení s ním ve Vladislavském sále a byl to mimořádně hluboký zážitek, který mám stále ve svém srdci a ve své hlavě,“ uvedl ministr.

Mezi dalšími sobotními čtenáři Havlových projevů byl signatář Charty 77 a jeden ze zakladatelů Občanského fóra v Plzni Vladimír Líbal. "Už je to deset let, co Havel není mezi námi a na dnešní akci je vidět, že jeho dílo a odkaz, který nám tady zanechal, pořád působí a pořád je v naší společnosti k čemu se vztahovat. On sám sobě nastolil jistý morální kredit, který by společnost měla mít. Myslím, že to je něco, čeho by se měla společnost vždycky držet. Bohužel, má takový pocit, že jsme poslední dobou tyto havlovské ideály ztratili. Přece jen ale jistá část společnosti Havla uctívá a bere si jeho odkaz za svůj," vyjádřil se Deníku.

Také Vladimír Líbal připojil svoje osobní vzpomínky. "Jednou jsem se, ještě v osmdesátých letech, potkali v nějaké hospodě, kde jsem dokonce před ním recitoval básničky mého kamaráda Heřmana Chormého. Pak jsem Václava Havla viděl na nějakém setkání Charty 77 koncem osmdesátých let. No a pak už tady na náměstí, když přijel na oslavy osvobození v roce 1990, to jsem za ním stál na tribuně, protože jsem tehdy kandidoval do České národní rady," zavzpomínal.