Před dvěma lety objevil anonymní nálezce na Stříbrsku poklad se zlatými a stříbrnými mincemi. Ukryt byl zhruba pět kilometrů od Kladrub. Neznámo kdo ho zde schoval na konci 70. let 14. století. V březnu 2020 tu nálezce našel na zemi nejprve jednu zlatou a dvě stříbrné mince, poté celou keramickou nádobku přikrytou plochým kamenem. „Kontaktoval mě tehdy otec nálezce, že jeho syn našel při procházce s přítelkyní v lese nějaké mince a jestli bychom byli ochotní jet se tam podívat. Na místě pár čekal dvě hodiny. Tehdy byl velký mráz, takže museli pěkně promrznout,“ sdělil archeolog Západočeského muzea Milan Metlička.

Podle Metličky nemohly být mince schované hluboko pod zemí. „Zem v lese byla tehdy rozhrabaná od divokých prasat. Právě to svědčí o tom, že nález byl zcela jistě náhodný. Na sociálních sítích se sice spekulovalo, že byl provedený s pomocí detektoru kovu, to ale rozhodně není pravda,“ vysvětlil dále archeolog s tím, že v případě práce s detektorem by nálezce neměl nárok na odměnu. Archeologové napočítali 92 zlatých mincí (florénů a dukátů) a 343 stříbrných pražských grošů. „U zlatých mincí mi hned bylo jasné, že nález je unikátní, takových se moc nenachází,“ dodal Metlička, který se druhý den na místo nálezu vracel s detektorem, ale nic dalšího se už nenašlo. Podle numismatika Miroslava Huse patří tento nález k největším se zlatou mincí v Čechách vůbec a ze 14. století absolutně. „Ovšem i ta stříbrná složka je podivuhodná,“ řekl.

Stříbrné mince, které se razily s příměsí mědi, se musely očistit, zlaté kusy naopak byly ve velmi dobrém stavu. Mince jsou převážně z doby vlády Karla IV., nejmladší jsou z let 1378 a 79. Nezodpovězenou otázkou zůstává důvod schování pokladu. Spočívat může ve sporech kladrubského kláštera se šlechtou z okolí.

„Z té doby (konec 14. století) je takových nálezů opravdu málo. V období stability nebyl ani důvod si nějaké poklady zakopávat. Mělké uložení mincí v keramické nádobce svědčí však o tom, že peníze byly schovány ve spěchu. Neumím si vysvětlit, proč by někdo poklad narychlo schovával v době, kdy u nás neprobíhala žádná válka a nehrozilo žádné větší nebezpečí. Na konci 70. let 14. století čelil kladrubský klášter ústrkům a otevřenému nepřátelství okolní šlechty a královských měst. Poklad mohl schovat třeba posel z kláštera v Kladrubech ve strachu před lupiči,“ dodal Metlička.

Odměny by se měl dočkat i nálezce. Ta bude činit deset procent z hodnoty kovu nebo z historické hodnoty. Hodnota kovu činí zhruba půl milionu korun, historická hodnota pak necelé čtyři miliony korun. O výši odměny bude rozhodovat krajský úřad. Unikátní nález je v Západočeském muzeu v Plzni k vidění ode dneška, vystaven zde bude až do 15. května. Ve stálé expozici „Pohledy do minulosti Plzeňského kraje – expozice Archeologie“ budou vystaveny všechny mince všech variant i zbytky oné nádobky včetně fotografické dokumentace.