„Vzpomínám si, jak jsem na téhle sedačce seděla jako malá a dívala se na tuhle skříň,“ říká s dojetím v hlase plzeňanka Eva, která společně s další stovkou lidí využila jedinečné nabídky památkářů a v sobotu se podívala do interiérů světoznámého významného architekta 20. století Adolfa Loose. Její prababička totiž u tehdejších majitelů bytu v Husově ulici 58 Jany a Jana Bremmelových pracovala jako hospodyně a vychovatelka jejich dvou dcer.
„Tento pokoj mě tedy dostal. Byla jsem zde jako šestiletá a naposledy asi ve dvanácti, ani jsem nečekala, že si na něco vzpomenu. Chodila jsem k Bremmelovým s prababičkou na návštěvu, já i moje matka dokonce máme po jejich dcerách Evě a Lili jména,“ vypráví Eva. Za možnost podívat se na interiér, který nyní patří soukromému vlastníkovi , je prý vděčná.
Byt z roku 1929 ale obdivovali i návštěvníci, kteří do něj vstoupili poprvé. „Vše je bezvadně vypracované do detailů, prosvětlené, funkční a zároveň honosné a stylové,“ hodnotí Loosovo dílo další ze zájemců o prohlídku.
Památkáře, kteří zajímavou nabídku veřejnosti dali, tak velký zájem zaskočil. „Mělo se začít prohlížet v deset hodin, ale musíme lidi rozdělit na skupiny po dvaceti, takže na některé se asi dostane i o hodinu déle,“ říkal omluvně David Růžička z památkového ústavu, který se lidi stojící v chladném počasí venku snažil zabavit poutavým vyprávěním o Loosovi .
Projít si byt se ale čekajícím nakonec vyplatilo, všem se totiž naskytl pohled na jednoduchý, ale zároveň přepychový styl. Přehlédnout se například nedal obrovský krb z odlitku, jemuž vévodily dvě velké lví hlavy. Asi nejznámějším Loosovým dílem je Müllerova vila Praze. „V Plzni je ale jeho interiérů nejvíce, na což bychom měli být právem hrdí,“ říká památkář Pavel Domanický.
