Do Česka přijel Leo v září 2018 jako výměnný student mezinárodní organizace AFS na desetiměsíční program. Zůstat v Plzni plánuje do konce školního roku. „Původně jsem chtěl jet do Bosny a Hercegoviny, ale týden před plánovaným odletem byl program v této zemi zrušen. Dostal jsem nabídku jet studovat do Česka jako další možnost, a tak jsem souhlasil. Nelituji toho,“ říká Leo.

Ve srovnání s Finskem není podle něj život v Česku až tak odlišný. „Největší rozdíl vnímám v počasí, vzdělávacím systému a také ve veřejné dopravě. Téměř v každém větším městě v České republice jezdí tramvaje a autobusy načas podle jízdních řádů. Ve Finsku je to kromě Helsinek nevídané. A co se týče počasí, Finsko je studené a temné. Polovinu roku slunce svítí jen velmi málo a teploty během roku jsou mnohem nižší,“ popisuje dále.

Hlavní kulturní rozdíly mezi Finskem a Českem vnímá spíše u starší generace, ne mezi středoškoláky. „Finové jsou víc introvertní a větší individualisté. U nás máme širší generační rozdíl, starší lidé jsou konzervativnější. Setkávání se a projevování náklonnosti je v Česku mnohem běžnější napříč všemi generacemi,“ vysvětluje.

Podle Lea se na finských středních školách studuje částečně způsobem jako na univerzitách a částečně se stále zkouší nové metody. „Všichni studenti mají své vlastní individuální rozvrhy, ve kterých si určují, co chtějí studovat. Nemáme stálou třídu, ke které bychom patřili, učitele oslovujeme křestními jmény. Je to velmi odlišné než v Česku. Všichni jsou ale ochotní a moc mi pomáhají,“ dodává.