„Sběratelství jsem se začal věnovat ze zájmu, nebylo to na popud nikoho z rodiny. Dnes už mám známky a pohlednice z celého světa. Za ta léta už si ale ani nepamatuji, která známka byla moje první. Už je to opravdu dávno,“ říká Stach.

Své známky a pohlednice, které už mu doma zabraly celou jednu místnost, prý ani nemá spočítané. „Známek mám opravdu dost, ale filatelisté je prostě nepočítají. Nejedná se o počet, spíše je to o tom, jestli mají ve sbírce všechny známky některého ze států, na který se zaměřili. Zpravidla sbírají třeba první republiku,“ vysvětluje Stach.

Sám je pyšný na své známky z období Rakouska-Uherska, některé z nich jsou prý skutečně vzácné. Filatelisté ale mezi sebou známky pouze nevyměňují. Někdy se také prodávají. A to i za opravdu velké peníze. „Pokud budete sledovat burzu a internet, přijdete na to, že třeba známka z první republiky se prodá za deset milionů. Když ale chcete získat vzácnější kousky, musíte tomu rozumět. Právě tou hlubší znalostí se pak dostanete k cennějším známkám,“ říká Stach. Dodává, že sám se specializuje na známky z České republiky a Rakouska. „Jako libůstku mám ještě Černou Horu, což je stát, který v minulosti zanikl a teď se znova obnovil,“ prozradil na sebe Stach.

Chválí si také možnost komunikovat s filatelisty ve světě pomocí internetu. „V dávných dobách jsme si museli dopisovat, to byla záležitost týdnů, někdy i měsíců. Navíc do zahraničí mnohdy dopis ani nedošel. Nyní už mi přijde odpověď v řádu hodin nebo dnů,“ pochvaluje si Stach.

Je mu ale trochu líto, že zatím nemá v rodině nikoho, kdo by ve sbírání známek a pohlednic pokračoval. „Bohužel děti se tomu moc věnovat nechtějí. Zatím jsem ale nepřemýšlel, komu sbírku přenechám. Podobný problém má ale většina sběratelů,“ dodává Stach. V současné době se živí stavbami vodních elektráren. Dříve však působil 25 let jako učitel technických oborů. Je totiž vystudovaný strojař.