Historie plzeňské likérky je úzce spjatá s Itálií. V přístavním Terstu, který byl v té době součástí Rakousko–Uherska, založil v roce 1884 Lionello Stock společnost Camis & Stock. Jejím prvním výrobkem byl koňak, který se stal přímou konkurencí věhlasných francouzských destilátů a díky tomu se firma po pár letech stala jednou z největších svého druhu v Evropě. Po skončení první světové války a rozpadu Rakousko–Uherska Stocku začaly problémy. Dříve domácí trhy se staly zahraničními a export narážel na překážky v podobě celních poplatků, kvót a dalších potíží. Lionello Stock se proto rozhodl vytvořit v zemích bývalého mocnářství pobočky.

V roce 1920 koupil lihovar v Plzni–Božkově a založil zde dceřinou společnost nazvanou Stock Cognac Medicinal. To byl také hlavní produkt podniku, který se vyráběl podle receptury majitele. Ale společnost vyráběla i marmelády, rybičky nebo různé druhy konzerv. Zpočátku se do Božkova dopravovalo zboží z Terstu a v Čechách bylo jen plněno do lahví. V té době zaměstnávala společnost asi patnáct manuálních dělníků, čtyři úředníky, jednoho nákupčího a ředitele. Dodávky z Terstu však postupně ustávaly a podnik začal pracovat samostatně. Díky vysoké kvalitě výrobků se společnost těšila stále většímu okruhu zákazníků. Právě v té době vznikla vlajková loď božkovského lihovaru.

Jak vznikl fernet

Výrobní manažer Václav Šitner patří mezi pouhé dva lidi, kteří znají její tajemství.

„V roce1927 byl namíchán de facto první fernet stock. A jak k tomu došlo? Od roku 1920 do roku 1927 platila džentlmenská dohoda mezi Lionellem Stockem a konkurenční firmou Fernet Branca Distilery, že Stock nepůjde do segmentu hořkých bylinných likérů a že Branca nepůjde do výrobu brandy. Branka porušila tuto dohodu, a v roce 1927 tutíž Lionello Stock namíchal první fernet stock,“ vysvětluje Šitner. Přestože firma vykazovala velké úspěchy, silně pocítila důsledky ekonomické krize, jež se přehnala světem ve třicátých letech 20. století. Nicméně v roce 1930 se stala jednou z prvních firem v tehdejším Československu, která použila v reklamě rozhlasové spoty.

Po nelehkém válečném období přešla likérka v roce 1945 pod národní správu. V roce 1947 se nakrátko vrátila zpět do rukou italského majitele, ale už následující rok byla jako většina dalších firem v Československu znárodněna.

Jakmile se společnost stala státním podnikem, zisky z výroby kvalitních lihovin byly využívány na dotování jiných, méně lukrativních oborů. Jenže kvůli tomu společnost nemohla investovat do rozšiřování produkce a fernet stock, jehož popularita prudce vzrostla v šedesátých a zejména v sedmdesátých letech, byl až do devadesátých let nedostatkovým zbožím.

V té době do firmy přichází Václav Šitner. Božkovská likérka v roce 1981 koupila provozovnu v Blatné a on tam nastoupil jako vedoucí provozu. Pak přešel do západočeské obce Prádlo a od roku 2008 působí jako výrobní manažer v plzeňském Stocku, kde má na starosti hlavně výrobu fernetu.
Čtrnáct bylin

„Fernet znamená italsky hořký – to znamená, že ani tato značka není chráněná,“ říká Šitner a vysvětluje: „Fernet vymysleli před 200 až 250 lety italští mniši. Uměli nejen držet půsty, ale také se dobře najíst a pak přemýšleli, jak najít něco, co by jim dělalo dobře na žaludek.“

Božkovský známkou chráněný Fernet Stock se vyrábí macerací, tedy studeným louhováním 14 základních bylin, které k růstu potřebují vysokou nadmořskou výšku, teplo a některé i vlhko. V dobách plánovaného hospodářství nebylo nazbyt deviz potřebných právě k nákupu dovozových surovin, a tak k největšímu nárůstu výroby mohlo dojít až po roce 1989.

Stejně jako u piva, je také u lihovin důležitou součástí složení voda. A ta plzeňská je vyhlášená. Fernet stocku pomáhá v jeho jedinečnosti.

„Receptura je přísně střežená, v současné době ji znají dva lidé. Je napsaná, uložená u notáře, a kdyby tuto recepturu bylo nutno vyzvednout, může to udělat pouze pět lidí. Ne na jméno, ale na titul funkce. Ale to by bylo skutečně jenom v případě, pokud by se stalo, že ti dva lidé, kteří znají recepturu, třeba zahynuli. To i znamená, že tito dva lidé nesmí spolu například letět letadlem,“ dodává Šitner.

Nová doba

V roce 1993 se původní majitel likérky, firma Stock Trieste, stal jejím majoritním akcionářem a o dva roky později společnost přešla pod skupinu Eckes, která je největším výrobcem ovocných šťáv v Evropě.

Božkovská firma dostala novou administrativní budovu i stáčecí linky, které umožňují vyrobit až půl milionu lahví denně. Velká část je využita například na likér Fernet Stock Citrus, který byl uveden na trh v roce 1997. Dalšími mimořádně úspěšnými novinkami se staly likér Magister, vodka Amundsen s četnými příchutěmi nebo božkovský Tuzemák.

Rozšíření sortimentu se vždy děje na základě požadavku konzumentů, kteří stále více vyžadují spíš sladké nápoje nebo kombinace jako hořkosladké či hořkokyselé.Koncem roku 2007 byla likérka převzata společností Oaktree Capital Management a stala se součástí mezinárodní skupiny Stock Spirits Group. V posledních letech se proslavila také svým kalendářem s krásnými dívkami, ale podstatou zůstává výroba lihovin.

Celkově závod zaměstnává kolem 170 lidí. Ruční práce ve firmě, která má závody v Božkově a Prádle, už prakticky neexistuje, ale produktivita je obrovská. Denně se expeduje kolem deseti kamionů a vyváží se do mnoha evropských zemí. Lahve z Božkova znají hlavně na Balkáně, v Polsku či v Itálii. Likérka Stock Plzeň–Božkov je největším výrobcem a prodejcem lihovin na českém trhu. Její podíl je někde kolem 45 procent.