Faschingbauer: Akademici patří na čelo divize

Prošel mládežnickými kategoriemi modrobílé Škodovky, reprezentoval i Českou republiku na mezinárodní akci.

V současné době si ale hokejový útočník Jakub Faschingbauer zvyká na zcela novou roli – vydal se totiž na cestu studia (Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové), hokejem se už hlavně baví.

V minulé sezoně se připojil k týmu Akademiků Plzeň, kteří válčí v Evropské univerzitní hokejové lize ve východní divizi.

„Projekt EUHL je asi to nejlepší, co mě mohlo při mých studiích potkat a jsem rád, že mohu být jeho součástí," libuje si Jakub Faschingbauer, který patří k nejproduktivnějším hráčům studentského celku.

EUHL je ambiciózní projekt, který má být obdobou zámořských univerzitních soutěží na starém kontinentu. Hraje se několik divizí.

„Rozhodně je ještě na čem pracovat, abychom se někdy přiblížili soutěžím v zámoří. Musím však podotknout, že snaha mnoha lidí je až neuvěřitelná," tvrdí útočník s číslem 91 na dresu.

Pochází ze sportovní rodiny, která chrlila jednoho úspěšného sportovce za druhým. Mladému talentu tak poskytla to nejlepší zázemí.

„Strýc a děda reprezentovali zemi na vytrvalostních bězích. Jsou několikanásobní mistři republiky," zdůrazňuje hrdý Jakub Faschingbauer.

„Otec hrál druhou ligu v tenisu a mamka se dokonce dostala do stovky světového žebříčku. Je proto logické, že jsme byli od útlého věku vedeni ke sportu," uvědomuje si hokejista.

Logická je také skutečnost, že se ještě ve svých 13 letech proháněl kromě ledu i na tenisových dvorcích. „Pak už oba sporty nešly kombinovat. Hokej byl vždy číslo jedna," vzkazuje.

A první hokejové krůčky? „Začínal jsem s tátou na rybníku za vsí, poté jsme jezdili do Klatov a do Plzně, kde jsem poprvé bruslil na stadionu," vzpomíná zatím nejmladší z rodu Faschingbauerů.

V mládežnických týmech Škodovky obvykle nosil kapitánské „C" na hrudi.

Jací byli nejoblíbenější spoluhráči?

„Za nejoblíbenějšího spoluhráče bych označil Dušana Andrašovského, se kterým jsem měl tu čest hrát ve Weidenu. Z Akademiků je to Venca Polívka, se kterým jsme si sedli a válčíme spolu i v krajské soutěži v dresu HC Kdyně," uvádí útočník, jenž chová kromě modrobílých barev sympatie také pro Slavii Praha.

Nejraději vzpomíná na mezinárodní turnaj reprezentace do 18 let, kde poprvé v kariéře oblékl národní dres. „Slyšet národní hymnu byl pro mě největší úspěch i zážitek," reaguje jednoznačně.

Naopak ze štace v německém Weidenu si neodvezl pozitivní pocity. „Jednou z nejhorších vzpomínek je asi druhá sezona ve Weidenu, kde jsme hráli o sestup a musím říct, že horší pocity při nástupu na led jsem ještě neměl," tvrdí Faschingbauer. Hokejem se živit nehodlá.

„Profesionální soutěž mě už moc neláká vzhledem k tomu, co obnáší. Ve studiu spatřuji daleko větší budoucnost," míní. Jakmile se naskytla příležitost zahrát si studentský celek, ani chvíli neváhal. „Pro Akademiky jsem se rozhodl téměř okamžitě, jak jsem se dozvěděl, že je možnost za ně hrát. Bylo to v vloni v prosinci," upřesňuje.

Akademici letos načali druhou sezonu ve východní divizi EUHL. V loňské premiérové účasti nezklamali, ale vinou nezvládnutých závěrů zápasů a zbytečných individuálních chyb na play-off nedosáhli. A závěry zápasů trápily Plzeňany i v některých letošních bitvách.

„Spokojenost s výkony týmu je pro mě strašně těžké soudit. Máme obrovské výkyvy, stíháme střídat skvělé chvilky s těmi tragickými i dokonce během jedné třetiny. Většinou nás dolů sráží individuální chyby, které soupeři v této lize dokážou využít," hledá příčiny kolapsů Faschingbauer.

„Na druhou stranu mě těší, že máme skvělou produktivitu směrem dopředu. Myslím, že stačí jen zlepšit obrannou činnost a můžeme se vyhoupnout tam, kam patříme. Do horní poloviny tabulky," vyhlašuje hokejista.

A jak hodnotí individuální výkony?

„Se svými osobními výkony jsem spokojen, ale prvořadé jsou pro mě jako kapitána výsledky týmu," uzavírá hokejista a útočník Akademiků Jakub Faschingbauer.