Se zánikem společného státu k 1. lednu 1993 totiž přestala existovat i silnice I. třídy pod číslem 18. Vedla z Příbrami do východoslovenských Michalovců a byla tak nejdelší československou silnicí I. třídy.

Po II. světové válce, před rozšířením vojenského výcvikového prostoru Brdy, začínala dokonce v Rokycanech a byla tak skutečnou spojnicí západu republiky s východem. Na tuto její tradici účastníci expedici navázali a do Michalovců přivezli poselství Slováků a Západočechů obyvatelům východního Slovenska. Společně s Volyňskými Čechy to byli právě Slováci z druhého konce republiky, kteří po odsunu původního německého obyvatelstva osídlili západočeské pohraničí. To bylo připomenuto i při symbolickém startu česko-slovenské expedice v nejzápadnějším okresním městě Plzeňského kraje – Tachově.

Při rozloučení s Plzní na nám. Republiky před radnicí nechybělo ani několik krajových písniček v podání folklórního souboru Plzeňáček. Odsud expedice namířila přes Rokycany a Mirošov, tedy částečně ve stopě původní osmnáctky, do Rožmitálu pod Třemšínem. Zdejšího ostrého startu se zúčastnil značný počet starých vozidel, převážně felicií. Ne náhodou. Členové Felicia coupé klubu tvořili jádro expedice. "Někteří přijeli se svými nablýskanými miláčky jen do Rožmitálu, kde začíná současné torzo bývalé téměř tisíc kilometrů dlouhé osmnáctky, jiní expedici doprovodili až na náměstí ve Voticích, kde silnice pod tímto číslem končí. Dále, až na moravsko-slovenské hranice vede v soudobé podobě pod různými čísly, převážně jako silnice II. třídy. Na Slovensku však její označení zůstalo v celé délce," uvedla za členy expedice Mirosla Volf.

Unikátní rokycanský areál byl dějištěm Dne s technikou
Vojín Kouba unikal dětem na demarkační linii

Cílovým městem mezinárodní česko-slovenské expedice byly Michalovce. Dostalo se jí zde přivítání, jakoby přijela vážená delegace. Od hranic města ji doprovázela městská policie, na radnici ji přijalo celé vedení města v čele s jeho primátorem a za účasti poslance Slovenské národní rady. Následoval kulturní program, přehlídka veteránů, slavnostní večeře. Michalovčané zkrátka přijali posly ze západu na vysoké úrovni. Druhý den absolvovali členové expedice ještě pracovně-poznávací setkání na Zemplianské Šíravě - slovenském moři, místě, jež je proslulé nezvykle vysokým počtem slunečných dnů. Následující den už byli všichni doma. Dálnice jsou přece jen o poznání rychlejší než bývalá spojnice západu s východem.