Jde o vůbec první evropský soubor, který se kdy na tomto festivalu představil.

„Vystupovali jsme v divadle a také jsme objížděli místní základní a mateřské školy," popisuje program vedoucí Jiskry Miroslav Škarda. A už při těchto přehlídkách se naplno projevil temperament obyvatel Latinské Ameriky. „Stoprocentně si každé vystoupení užívají. Na některé škole bylo třeba i šest set dětí, to pak byla parádní atmosféra," říká Ondřej Laštovka, který v souboru vystupuje od svých sedmi let, tedy asi 24 let.

Český soubor a plzeňské kroje budily rozruch, Češky se dokonce v průběhu festivalu domluvily s Panamkami a navzájem si půjčily kroje. „Kdo si pamatuje Mirečka z Básníků, ví přesně, jak to vypadalo," směje se Ondřej. Jeho osobně na této zemi zaujala příroda a mikroklimata, která tu jsou. „Každých deset kilometrů se příroda chová úplně jinak a teplotní rozdíly jsou třeba dvacet stupňů," říká Plzeňan.

Pro jeho generaci, tedy současné třicátníky, je Kostarika nejvzdálenějším místem, kam se soubor podíval. Před revolucí však soubor několikrát vycestoval ještě dál. „Byli jsme v Severní Koreji, což je dneska zapovězená země, nebo v Sýrii," vzpomíná Miroslav Škarda.

Ale zpět do současnosti a do Kostariky. Soubor, který tam zastupovalo 25 členů, tu v polovině března strávil dva týdny, během té doby se stihl podívat i na nedalekou sopku. „Jenže mraky zrovna kolem ní vytvořily bílý poklop, takže jsme toho moc neviděli," podotkl Škarda. Na druhou stranu zatímco doma se zbytky rodin choulily do zimních bund při teplotách pod bodem mrazu, v San José byly teploty mezi 25 až 30 °C.

Každý tu měl také možnost ochutnat místní stravu a hlavně čerstvě natrhané ovoce, které prý chutná úplně jinak než to, které si my kupujeme v obchodech. Na druhou stranu ale tanečníci museli jíst třikrát denně gallo pinto – rýži s fazolemi. „Když jsme po pár dnech vystupovali v divadle a vedle zahlédli rychlé občerstvení, utekli jsme všichni na hamburgera," říká Miroslav Škarda.

A v čem je Kostarika jiná než Česká republika? Hlavně je mnohem katoličtější, čemuž se musela přizpůsobit i Jiskra. Třeba v tom, že ženy a dívky musely spát odděleně od mužské části souboru, což je trochu komické vzhledem k tomu, že jsou tu často manželé nebo páry. „Aspoň jsme si od těch našich manželek a přítelkyň odpočinuli. Dámy byly zamčené v jiné místnosti a bylo to," říká s nadsázkou vedoucí Škarda.

Takový výlet ale není úplně levná záležitost. I s letenkami stál téměř tři čtvrtě milionu korun. „Třetinu platil soubor, zbytek každý účastník sám. Vyšlo to asi na dvacet tisíc na jednoho," upřesnil Škarda.

Všichni se ale shodují, že to za to rozhodně stálo. Ovšem návratem zpět do republiky navázaná přátelství neskončí. Už v červnu se totiž na oplátku kostarický soubor podívá do Plzně, přijedou na mezinárodní festival CIOFF. I veřejnost tak bude moci zhlédnout jejich folklorní vystoupení, v nichž zobrazují kolonizaci Latinské Ameriky.