Podle krajského epidemiologa Petra Pazdiory (na snímku) je z hlediska současné koronavirové pandemie dobře, že se plzeňská fakultní nemocnice začala včas připravovat na možnou epidemiologickou krizi.

„Zúročuje se dlouhodobá příprava krizového managementu fakultní nemocnice na tyto situace. Před pěti lety jsme řešili riziko eboly a od té doby nemocnice ve spolupráci s integrovaným záchranným systém a krajskou hygienickou stanicí opakovaně nacvičovala řadu scénářů pro případ, kdyby došlo na nejhorší. Plzeňská fakultní nemocnice je z hlediska počtu osobních ochranných pracovních prostředků dobře připravená. Pokud by došlo k prolomení fungujících preventivních bariér, tak to určitě nějakým způsobem zvládneme,“ popisuje Pazdiora.

V rámci identifikace hrozby, odkud se může nákaza koronavirem šířit na další osoby, považuje za významné prošetřovat široký okruh příbuzenstva nemocného.

„Jako KHS se snažíme provádět evidenci z hlediska dostupnosti odběrových míst a výjezdů vozidel zdravotnické záchranné služby. Je na nás, abychom oznamovali pozitivní i negativní výsledky a prováděli takzvané trasování, tedy epidemiologické šetření, a to nejen v rodinách nemocných lidí, ale i v širším příbuzenstvu. Rovněž je velmi důležité, že v kraji zatím nedošlo k rozšíření infekce ve zdravotnických zařízeních ani v zařízeních sociální péče. Kontagiozita této infekce je totiž nejnebezpečnější při úzkém kontaktu lidí, což je na jedné straně v rodinách a na straně druhé ve zdravotnických zařízeních,“ vysvětluje dále Pazdiora s tím, že Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje přijala řadu studentů Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni na pomoc.

Velmi důležité rozhodnutí podle Pazdiory bylo, že česká vláda zamezila dojíždění pendlerů za prací přes hranice. „Z hlediska šíření infekce představovali zejména v příhraničních oblastech obrovské riziko,“ říká.

Hraniční potok, Buchar a Kollerova huť
Deník vás bere na videovýlet: Stopy po sklářích najdete i po 120 letech

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník