Jedním z učitelů, které v březnu ocenil hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs, je Milan Holub, jenž působí na Střední odborné škole elektrotechnické a Vyšší odborné škole v Plzni více než dvacet let. Jako výjimečný učitel se však rozhodně necítí. „Je spousta kantorů, kteří se snaží učit co nejlíp, a já se vůbec necítím být jiný než ostatní," komentuje svůj úspěch Holub.
Následně popisuje, jak ho zaujal komentář jedné studentky, která mu řekla: Vy jste takový správně prdlý, na vás je vidět, že vás to baví. „Tehdy jsem si uvědomil, že do tříd chodí řada učitelů, na kterých není vidět, že je baví učit, to potom ty hodiny nemohou bavit ani studenty," dodává kantor, který působí na Střední průmyslové škole elektrotechnické od roku 1993. „A od roku 1996 ještě učím na Vyšší odborné škole v Plzni," upřesňuje.
Nikdy neučil na jiné škole a je za to moc rád. „Jednak máme báječné studenty a také vynikající partu učitelů," říká.
Podle něj je důležité, aby byl kantor spravedlivý a rozumný svým přístupem. „Řada studentů třeba zpočátku nevyniká ve svých znalostech, ale za půl roku udělají obrovský pokrok – a to je třeba ocenit," vysvětluje Holub.
Jeho metody výuky prý nejsou nijak speciální. „Snažím se přemýšlet, jak učit zajímavě, aby to nebyl jen výklad, ale také praktické věci. Důležité je, aby to studenty bavilo," říká.
Ocenění určitě nepovažuje za největší úspěch ve své kariéře. „Největší ocenění pro učitele podle mě je, když potká svého bývalého studenta, který se lidsky i odborně v životě uplatnil, a ten student přizná tomu učiteli, že mu pomohla nějaká věta nebo něco z toho, co s ním zažil ve škole. To je pro kantora ta největší odměna. Mně to vždycky dodá velkou energii učit dál," popisuje Holub.
Oceněný učitel se věnuje také mimoškolním aktivitám. „Mám lektorské zkušenosti ze vzdělávací agentury, kde pořádáme kurzy pro firmy," upřesňuje. Mimo jiné je spoluautorem myšlenky seznamovacího kurzu Nulák. „Letos pořádáme již 22. ročník kurzu, kterého se účastní všichni studenti, kteří nastupují do prvního ročníku na SPŠE. Vyjedeme s nimi na tři dny do přírody, aby se poznali a seznámili, než usednou do školních lavic," vysvětluje Holub, který se specializuje se na ekonomii, marketing a management.
„Kantořina je náročné povolání, tak si říkám, jestli to není ocenění za to, že jsem to těch dvacet let vydržel," dodává s úsměvem ke svému úspěchu Milan Holub.
Co o něm řekli
Lucie Gerbergová, studentka VOŠ: „Pan Holub je výborný kantor, mezi žáky oblíbený. Hodiny, ve kterých vás obeznámí se spoustou novinek ze svého oboru, vede velmi příjemnou a zábavnou formou. Myslím, že kdyby své hodiny vedl každý učitel tímto způsobem, škola by všechny bavila mnohem víc. Pan učitel Holub je člověk na svém místě a navíc se nezdráhá se svými žáky trávit i volný čas při dalších mimoškolních aktivitách."
Jan Zdražil, absolvent SPŠE: „Pan Holub, aniž by to v té době mohl tušit, stál u zrodu mé profesní kariéry. Dokázal vysvětlit základy ekonomie tak, že jsem neměl potřebu dále se učit mnoho ekonomických témat. Já je díky jeho výkladu prostě chápal a na takovém základě jsem mohl stavět a dál se rozvíjet až do současnosti. A učitel, který toto dokáže a dokáže to v přátelské atmosféře, lidskou, nenásilnou formou, kterou si adolescent v danou chvíli není schopen ani uvědomit, je pro mě, i s odstupem sedmnácti let od maturity, učitelem, který plní své poslání, učitelem, na kterého se nezapomíná."
Jan Chudáček, student VOŠ: „Pan učitel Holub je skvělý kantor. Na jeho hodiny se těším celý týden a myslím, že nejsem zdaleka sám. Mimo vyučování působí klidným dojmem, ale jakmile začne výuka, srší z něj energie a zápal pro jeho povolání. Učí s neskutečným nasazením a dokáže si udržet pozornost po celou dobu svých hodin a to na ní, prosím, nijak nelpí. Když něco vysvětluje, činí tak vždy s ohromným nadšením."
Dana Harantová, absolventka VOŠ: „Dodnes si pamatuji větu, kterou pan učitel Holub pronesl na první hodině marketingu. „Když přijde zákazník, přišla vaše výplata." Často vzpomínám na tuto větu i na jeho hodiny. Musím dodat, že kromě toho je také velký člověk, pomáhá maminkám po mateřské dovolené v přípravě do zaměstnání, pomohl sehnat sponzory, díky nimž mohli seniorům darovat staré i současné fotografie z míst, kde se narodili. A je jistě ještě mnoho projektů, do kterých se Milan, zapojil. Mám velké štěstí, že mě učil právě on a že jsme i nadále v kontaktu."
Andrea Pánková