„Elektrářský svaz sdružoval celkem dvanáct okresů a osmnáct měst. Základní kapitál svazu činil 172 tisíc korun,“ řekla mluvčí ČEZ pro Západní Čechy Michaela Jirovcová.

„Počátky elektrizace v českých zemích se datují do přelomu 70. a 80. let 19. století. V Plzni se objevila elektřina v roce 1880 a na plzeňském venkově koncem 19. století,“ dodala Michaela Jirovcová.

ELEKTŘINA V PLZNI

V roce 1880 se v Plzni díky plánickému rodákovi Františku Křižíkovi na nádvoří Piettovy papírny rozsvítily obloukové lampy s automatickou regulací. O rok později si František Křižík zřídil dílnu v ulici U Zvonu, kde vyráběl obloukové lampy. V roce 1902 město Plzeň právě ve spolupráci s Františkem Křižíkem vybudovalo parní elektrárnu v Cukrovarské ulici. Ta zásobovala provoz elektrických tramvají.

Ve stejném roce Plzeň otevírala divadlo. Při té příležitosti byl položen stejnosměrný kabel, který zásoboval stejnosměrným proudem nejen divadlo, ale i domy v okolí náměstí.

ELEKTŘINA NA VENKOVĚ

Na plzeňském venkově byla stejnosměrná elektřina vyráběna koncem 19. století díky vodě a mlynářům, nejdříve v Dobřívi, Koterově, Bukovci, Železné Rudě, po roce 1900 i ve Starém Plzenci, Radobyčicích, Přešticích.

Kašperské Hory byly od roku 1912 napájeny elektrárnou Čeňkova Pila, která je v současnosti Národní technickou památkou. V tomto období až třicet procent obyvatel v českých zemích nevědělo, že existuje elektřina.

„První přečerpávací elektrárna Černé jezero v samostatném Československu byla vybudována na Šumavě v roce 1930 a již zmíněná elektrárna Vydra v roce 1942,“ řekla Michaela Jirovcová.

SOUČASNOST Podle Michaely Jirovcové měli obyvatelé v době vzniku Československa k dispozici jen 1 500 kilometrů elektrického vedení. Dnes na území České republiky napočítáme 247 604 km. V průměru se tak každý rok během století existence republiky postavilo 2461 kilometrů vedení.