Cílem jsou zejména města, kde je hlavním zdrojem znečištění automobilová doprava. V České republice projekt koordinuje Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ), které usiluje o využití pozitivních zahraničních zkušeností s efektními opatřeními do našich podmínek.
Mezi plánovaná opatření, která by chtěli ekologové prosadit, patří například zavedení nízkoemisních zón. „Ty úspěšně fungují v desítkách německých, švédských, dánských, holandských nebo britských měst různé velikosti. Nevidím důvod, proč by nemohly úspěšně fungovat i v našich městech,“ uvádí Miroslav Šuta z CpŽPZ. V úvahu přichází například také zpoplatnění vjezdu automobilů do center měst, rozvoj cyklistiky nebo vybavení vozidel s dieslovými motory prachovými filtry.
„Jednou z priorit projektu je omezit množství jemných uhlíkových částeček, kterými diesly zamořují ovzduší. Jejich vdechování vážně ohrožuje lidské zdraví obyvatel měst,“ říká Šuta. Své tvrzení dokládá studií zdravotních dopadů pro Evropskou komisi, ze které vyplývá, že znečištění ovzduší zapříčiňuje předčasnou smrt asi 370 tisíc lidí ve státech EU ročně. Výzkum uvádí, že kvůli znečištěnému prostředí přijde Evropan v průměru o devět měsíců života, obyvatel ČR o deset měsíců.
Dané limity jsou přitom v Plzni překračovány o celých padesát procent, na Ostravsku nebo Severních Čechách dokonce dvojnásobně. „Česká republika se umístila mezi prvními pěti státy EU, které jsou na tom v tomto směru nejhůře,“ říká odborník.
Jako jeden z prvních kroků oslovilo CpŽPZ společně s organizací Děti Země lídry kandidátek pro komunální volby s dotazy na jejich postoj k zavádění některých z výše uvedených opatření. „V současnosti shromažďujeme odpovědi volebních lídrů, které budeme analyzovat a chceme je ve všech městech zapojených do projektu různou formou ještě před volbami prezentovat,“ doplňuje Šuta.
