Novým místem pro život se pro desítku squaterů a bezdomovců stala dlouho neobývaná budova Carimexu na Letné, který měl být původně administrativním objektem s autosalonem. Stavbu, jejímž majitelem je David Houser, obývají spolu s bezdomovci squateři, kteří zde údajně žijí legálně, tedy se souhlasem majitele.

Objekt bývalého autosalonu Carimex u Stavebních strojů v Plzni už není prázdný. Bezdomovci obývajZdroj: Deník / Zdeněk VAIZ

„V přízemí nás squaterů žije pět. Bydlíme tu s manželkou zadarmo už čtyři měsíce. Majitel sem jednou za čas jezdí, takže o nás ví, objekt mu hlídáme,“ říká čtyřicetiletý „správce objektu“ Pavel Hrabánek. Podle něj žijí další squateři v horních přístavbách, tam jich je asi 15. Bezdomovci obývají přízemí a okolí objektu.

Squater versus bezdomovecTzv. squatting je obsazování neobývaných pozemků či budov. Stejně jako bezdomovci touží i squateři po přežití. Narozdíl od klasických bezdomovců se však squateři snaží z neobývaného prostoru vytvořit místo k žití. To platí i v případě budovy Carimexu, ve které chtějí místní squateři v budoucnu pořádat workshopy či koncerty.

Vadit už začali nejen obyvatelům Lobez, ale i samotným squaterům. „Říkáme jim „živí-mrtví“. Často je vidíme popíjet, sotva se potácejí. Peníze žebrají i od nás,“ dodává Hrabánek. Na opilé a hlučné bezdomovce si stěžují i okolní obyvatelé. „Dříve jsem ráda běhala podél řeky a teď se tam bojím. Když jsem běžela naposledy, celou dobu na mě křičeli,“ postěžovala si Martina z Lobez. Další místní obyvatelé tvrdí, že lidé bez domova sedávají u řeky podnapilí a hlasitě zpívají.

Na budovu proto upínají pozornost stále častěji policisté, podle kterých lidí bez domova přibývá. „Na místo jezdí namátkově strážníci z Doubravky a ze stanice Územně strážní služby. Místo se snažíme kontrolovat minimálně každý týden,“ vysvětluje Veronika Kuchynková, metodička prevence kriminality z Městské policie Plzeň.

„Před dvěma týdny museli v objektu zasahovat hasiči, jelikož zde hořelo. Takže o situaci víme a snažíme se ji řešit,“ uvádí starosta městského obvodu Plzeň 4 Michal Chalupný.

Nejkontroverznější stavba Plzně začala vznikat v 90. letech minulého století. Stavební povolení získalo tehdy jen spodní patro, ne však horní tři patra a několik přístaveb. Stavba je tedy legální jen z části, dodnes o ni město s majitelem vede soudní spory.

Rodinu majitele Davida Housera se Deníku včera nepodařilo kontaktovat.

Ilustrační foto
Tisíce lidí žádají o Plzeňské karty, bez nich se levněji nesvezou